Napjatá situace kolem Ukrajiny se dnes ještě o poznání vyhrotila. Proruští rebelové na východě země vyhlásili všeobecnou mobilizaci, zesílila intenzita střetů mezi povstalci a ukrajinskými silami, Ukrajinská armáda ohlásila dva mrtvé vojáky, Rusko testovalo strategické jaderné zbraně. Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.

I proto neustávají v diplomatickém tlaku na Moskvu, což bylo patrné i z řady vystoupení na mnichovské bezpečnostní konferenci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na ní ujistil, že se Ukrajina bude případnému ruskému útoku bránit.

Pozorovatelé OBSE dnes uvedli, že dramaticky narostl počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty. Podle ukrajinské armády, která dnes přišla o dva vojáky a čtyři má zraněné, bylo incidentů 70 a minulý den 66. Separatisté zase tvrdí, že napočítali asi 600 dělostřeleckých a minometných granátů vypálených protistranou.

V Doněcku dnes bylo slyšet několik explozí, poblíž Luhansku začal po explozi hořet plynovod. Ukrajinská armáda tvrdí, že dělostřelecká palba separatistů zasáhla 30 obydlených míst i delegaci poslanců a novinářů. Separatisté v Doněcku zase podle ruské agentury Interfax uvedli, že bylo při sabotážních akcích ukrajinských vojáků mnoho lidí zabito.

Vůdci neuznávané Doněcké i Luhanské lidové republiky vyhlásili dekretem "všeobecnou mobilizaci" a situaci v regionu označili za kritickou. Pokračují evakuaci především žen a dětí do Ruska. Zatím jich hranici překročilo asi 36.000 z celkem plánovaných 700.000.

Německo, Rakousko a Francie dnes kvůli rostoucímu napětí doporučily svým občanům pobývajícím na Ukrajině, aby zemi opustili. NATO přesunulo personál ze styčného úřadu v Kyjevě do Lvova a do Bruselu. Prezident USA Joe Biden v pátek vyjádřil přesvědčení, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu, u jejíchž hranic má 150.000 až 190.000 vojáků, z nichž je až polovina podle USA v útočných pozicích. Moskva, která od roku 2014 okupuje ukrajinský Krym, to odmítá a označuje za propagandu. Sama obviňuje Kyjev z genocidy, chystaného útoku na proruské oblasti a vyšetřuje dopad dvojice ukrajinských dělostřeleckých granátů na své území. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a také Zelenskyj to ale považují za smyšlenky. Kuleba řekl, že zvyšovat napětí je to poslední, co by teď Ukrajina chtěla.

Americký ministr zahraničí Lloyd Austin, který dnes byl v Litvě, si nemyslí, že hromadění ruských vojáků u hranice je trik. Na otázku, zda chce Putin pouze stupňovat napětí, aniž by dal rozkaz k boji, Austin odpověděl, že prezident "shromáždil vše, co je potřebné k úspěšné invazi". Kdyby chtěl vojáky stáhnout do kasáren, nebylo by vidět tolik zbraní a logistické podpory včetně zdravotnické, řekl.

Rusko dnes také uskutečnilo vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně. Na akci, při níž testovalo mimo jiné střely s plochou dráhou letu, dohlížel přímo prezident Putin za doprovodu běloruské hlavy státu Alexandra Lukašenka. Cvičení kritizovaly USA.

Tvrdé kritiky se dnes Rusku dostalo také na mnichovské bezpečností konferenci, kam Moskva na rozdíl od jiných let nevyslala své zástupce. Německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož Evropě znovu hrozí válka, prohlásil, že více než 100.000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou nemá žádné ospravedlnění, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se zase nechala slyšet, že se Rusko snaží podkopat evropský systém bezpečnosti a zároveň porušuje i Chartu OSN, když používá hrozbu síly proti jinému státu.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová Moskvu stejně jako další řečníci varovala, že případná invaze na Ukrajinu povede k bezprecedentním sankcím. Hranice podle ní není možné měnit násilím. Podobně se vyjádřil i britský premiér Boris Johnson, podle něhož není možné dovolit opětovné zavedení sfér vlivu v Evropě a ani změnu systému evropské bezpečnosti.

Zelenskyj prohlásil, že si Ukrajina přeje mír, ale proti napadení se bude bránit. Vyzval rovněž k vybudování nového mezinárodního bezpečnostního systému, protože ten současný je zastaralý. NATO by se podle něj mělo jasně vyjádřit, zda si přeje Ukrajinu přijmout jako svého člena. Sankce připravované proti Rusku by se měly aplikovat hned, a ne jimi hrozit a čekat na invazi, sdělil ukrajinský prezident.

Polský prezident Mateusz Morawiecki v Mnichově řekl, že je naivní myslet si, že splnění části ruských podmínek přinese mír. Rusku jde podle něj o obnovu kontroly nad postsovětskými státy. Finský prezident Sauli Niinisto přirovnal současný postup Ruska vůči Ukrajině k pokusu sovětského diktátora Josifa Stalina ohrozit a rozdělit Finsko před jeho napadením v roce 1939.

Harrisová, která stejně jako šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková varovala před dezinformacemi a provokacemi ze strany Moskvy, dnes také ujistila, že USA budou bránit členy NATO, pokud by některý z nich byl napaden. Šéf aliance Jens Stoltenberg vyjádřil přesvědčení, že současné kroky Ruska NATO posílí a povedou k přibližování Švédska a Finska k alianci.

Naopak čínský ministr zahraničí Wang I konstatoval, že NATO je produktem studené války, který je třeba adaptovat na současnou situaci. Odborníci oslovení agenturou Reuters vyjádřili přesvědčení, že by Peking Moskvu v případě invaze na Ukrajinu podpořil diplomaticky a možná i ekonomicky, nikoliv ale vojensky.

Všichni západní řečníci znovu Moskvu vyzvali k dialogu. Pokračovat v něm v neděli s Putinem bude francouzský prezident Emmanuel Macron. Dnes se telefonicky spojili ministři zahraničí obou zemí, přičemž ruský ministr Sergej Lavrov poznamenal, že ignorování ruských požadavků bude mít negativní dopady na stabilitu v Evropě i ve světě.

Témata:

Ukrajina | Armáda Ukrajina | Rusko | NATO | stars24.cz

Vstoupit do diskuse