Navzdory opatrnému optimismu z počátku tohoto týdne napětí kolem situace na Ukrajině zatím nepolevuje a USA s dalšími státy stále varují, že ruský útok vůči jeho západnímu sousedu může přijít v řádu dnů. Moskva záměr provést invazi nadále popírá a zveřejnila záběry, které podle ní ukazují stahování vojenské techniky od ukrajinských hranic.
Západní země však tvrdí, že tam ruských vojáků a techniky dál přibývá a navíc se seskupují do bojových pozic. Rusko dnes v dopise USA zopakovalo svoje bezpečnostní požadavky, chce zejména záruku, že Ukrajina nebude připuštěna do NATO a vyžaduje odchod aliančních vojsk ze střední a východní Evropy.
Západní země již delší dobu varují před nebezpečím ruské invaze na Ukrajinu a tvrdí, že se Moskva bude snažit před útokem vyvolávat provokace, aby mohla svůj výpad ospravedlnit.
Proruští separatisté na východě Ukrajiny se dnes ráno začali vzájemně obviňovat s ukrajinskou armádu z ostřelování, informace od obou stran jsou však protichůdné a nelze je podle médií nezávisle ověřit. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj označil ostřelování za velkou provokaci, protože podle něj v jednom z měst poničilo mateřskou školku.
Podobně se vyjádřil i britský premiér Boris Johnson, podle kterého bylo cílem útoku "diskreditovat Ukrajince". Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že si zprávami o útocích Rusko možná snaží vytvořit záminku pro invazi.
Zelenskyj dnes řekl, že je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v jakémkoliv formátu, ale Kreml na žádosti nereaguje. Putinův mluvčí následně vzkázal, že Kreml chce nejprve znát cíl schůzky, a že o situaci na východě Ukrajiny má Zelenskyj jednat s místními obyvateli, tedy s proruskými separatisty.
Před hrozbou brzké invaze dnes opět varovali nejvyšší američtí činitelé. "Všechny indicie, které máme, směřují k tomu, že jsou připraveni vstoupit na Ukrajinu, zaútočit na Ukrajinu," prohlásil dnes americký prezident Joe Biden. Šéf Pentagonu Lloyd Austin řekl, že Rusko přemisťuje svoje vojska stále blíže k ukrajinské hranici a do pohraničí rovněž přilétá více jeho bojových letounů. Navyšuje podle něj rovněž svoje zásoby krve, která by mohla být podávána vojákům zraněným při bojových operacích. Takové kroky podle vysloužilého generála "rozhodně neděláte, když se chystáte sbalit se a odejít domů".
Šéf americké diplomacie Antony Blinken dnes vystoupil před Radou bezpečnosti OSN a vyzval Rusko, aby jasně řeklo, že invazi na Ukrajinu nepodnikne a následně to prokázalo tím, že vrátí vojáky a letadla zpět do základen a diplomaty k jednacímu stolu.
Moskva nadále odmítá, že by měla v plánu zaútočit na svého souseda a tvrdí, že USA svou rétorikou zvyšují napětí v regionu. Rusko dnes zaslalo Spojeným státům odpověď na jejich dopis, kterým USA reagovaly na bezpečnostní požadavky, jež vznesla koncem minulého roku Moskva. Rusko v dnešním dokumentu vyjádřilo politování nad tím, že Washington neodpověděl "konstruktivně" na ruský návrh dohody o bezpečnostních zárukách, tedy nezřekl se dalšího rozšiřování NATO, ani se nezaručil, že Ukrajina a Gruzie nebudou přijaty do aliance, ani se nezavázal vytvářet základny v bývalých sovětských republikách a nepřistoupil na návrat vojenských potenciálů a infrastruktury NATO do stavu roku 1997, kdy Rusko a NATO podepsaly základní úmluvu o spolupráci.
Moskva zopakovala, že chce od USA a jejích spojenců právně závazné záruky vlastní bezpečnosti, jinak "bude Rusko nuceno reagovat, a to i uskutečněním opatření vojensko-technického charakteru". Američtí činitelé nicméně stále vyzývají Rusko, aby usedlo k jednacímu stolu a zvolilo cestu diplomacie.
Rusko dnes rovněž vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o odvetný krok za předchozí vyhoštění rady ruské ambasády ve Washingtonu. USA nyní uvažují, jak zareagují, řeklo americké ministerstvo zahraničí.
Západní země hrozí Rusku v případě vpádu na Ukrajinu bezprecedentními sankcemi, šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes řekl, že Evropská unie připravila sadu sankcí pro případ ruského útoku na Ukrajinu a je připravena ji podle potřeby předložit. Bližší detaily ohledně případných postihů však nezveřejnil.
Podle britské ministryně zahraničí Liz Trussové by mohl ruský prezident Vladimir Putin ukrajinskou krizi protahovat celé měsíce, aby zpochybnil jednotu Západu. Vyzvala rovněž Čínu, aby ohledně ukrajinské krize zatlačila na Rusko.
Dnes odpoledne přestala na několik hodin fungovat internetová stránka ruského ministerstva zahraničí, podle ministerstva se tak stalo z blíže nespecifikovaných technických důvodů. Některé ukrajinské úřady a banky čelily v úterý velkému kybernetickému útoku, z něhož Kyjev podezíral Rusko.
Rusko má nyní několik desítek tisíc vojáků rovněž v Bělorusku, kde se podle Moskvy účastní vojenského cvičení. Lavrov dnes řekl, že vojenské manévry v Bělorusku poběží podle původních plánů, tedy do neděle 20. února. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se nyní neuvažuje o tom, že by ruská vojska v Bělorusku po skončení cvičení zůstala. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v této souvislosti odmítl možnost stálých ruských základen v zemi.
Témata: Ruská armáda Ukrajina NATO