Volby v Německu: Triumf sociálních demokratů potvrzen!

O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové (CDU/CSU) se přihlásili oba volební lídři, kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta.

Unie CDU/CSU oproti volbám v roce 2017 ztratila 8,8 procentního bodu, SPD si naopak o 5,2 procentního bodu polepšila, a dosáhla tak stejného výsledku jako v roce 2013. Nárůstu podpory o 5,9 procentního bodu od předchozích voleb dosáhli Zelení s 14,8 procenta a o 0,8 procentního bodu také liberální FDP, pro kterou hlasovalo 11,5 procenta voličů. Pro Zelené je nedělní výsledek nejlepší v historii, i tak ale ekologická strana neskrývala zklamání, neboť s kandidátkou Annalenou Baerbockovou pomýšlela na kancléřský úřad. Jeden ze svých doposud nejlepších výsledků dosáhla i FDP.

Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová, získala 10,3 procenta, což je o 2,3 procentního bodu méně než před čtyřmi lety. Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Spolkového sněmu skončila postkomunistická Levice, kterou podpořilo 4,9 procenta hlasujících. To znamená ztrátu 4,3 procentního bodu. Levice i tak v parlamentu usedne, neboť získala některé přímé poslanecké mandáty. Voliči v Německu mají totiž dva hlasy, jedním vybírají konkrétního kandidáta pro přímý mandát ve svém volebním obvodě, druhý hlas dávají politické straně.

Germany, preliminary final result:SPD-S&D: 25.7% (+5.2)CDU/CSU-EPP: 24.1% (-8.8)GRÜNE-G/EFA: 14.8% (+5.8)FDP-RE: 11.5% (+0.7)AfD-ID: 10.3% (-2.3)LINKE-LEFT: 4.9% (-4.3)...+/- vs. 2017Result map @DecisionDeskHQ: https://t.co/vXUzAbgoqS#Bundestagswahl21 #btw21 pic.twitter.com/6f8y1zCFqk

Nad pětiprocentní hranicí na spolkové úrovni naopak zůstala Křesťansko-sociální unie (CSU), která kandiduje jen v Bavorsku a která s Křesťansko-demokratickou unií (CDU) tvoří na spolkové úrovni tradiční konzervativní unii. CSU v Bavorsku dostala 31,7 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek od roku 1949. V přepočtu na celoněmecký výsledek to pro CSU znamená 5,2 procenta hlasů. Na spolkové úrovni oproti roku 2017 ztratila CDU jeden procentní bod. Bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder s výsledkem spokojen nebyl.

Jedno poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu díky přímému mandátu získala po téměř sedmdesáti letech dánská menšina zastupovaná Jihošlesvickým svazem voličů (SSW). V příštím Spolkovém sněmu tak nebude sedm politických stran jako dosud, ale osm. SPD by měla podle předběžných výsledků mít 206 poslanců, CDU/CSU 196, Zelení 118, FDP 92, AfD 83 a Levice by jich měla získat 39.

Výsledky, které dnes brzy ráno zveřejnila ústřední volební komise, jsou předběžné. Ty úředně konečné budou vyhlášeny v řádu dní, zpravidla je to zhruba dva týdny po dni voleb. Ať již bude kancléřem kdokoli, podle českých politiků to výraznější změny ve vztahu k Česku nepřinese. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) věří po vítězství německé sociální demokracie v další posilování strategického partnerství v obchodu, vědě, dopravě, bezpečnosti a v Evropské unii. Také premiér Andrej Babiš (ANO) se těší na pokračování spolupráce. Ani analytici, které ČTK oslovila, nepředpokládají, že by výsledky německých voleb výrazněji ovlivnily vývoj české ekonomiky.

Kdo získá kancléře není jasné, o koalicích se jedná

Vrcholní představitelé stran se dnes budou radit o výsledcích nedělních voleb do Spolkového sněmu i o možných koalicích. Budoucí německá vláda bude s největší pravděpodobností složená ze tří formací. Otevřené zůstává, zda bude kancléřem vítěz voleb Scholz, nebo druhý Laschet. Záležet bude na tom, kdo z nich na svou stranu získá Zelené a FDP. Zelení před hlasováním hovořili o blízkosti k SPD, naopak FDP se klonila spíše k unii. Předseda FDP Christian Lindner už v neděli večer navrhl, aby nejprve k jednacímu stolu usedli liberálové a Zelení, a ujasnili si tak své priority.

Laschet je připraven jednat o vládní koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Prohlásil to na dnešní tiskové konferenci po jednání stranických špiček. Unie skončila v nedělních parlamentních volbách těsně druhá za sociální demokracií (SPD) Olafa Scholze, který rovněž usiluje o kancléřský úřad.

Početně možná je i velká koalice SPD a CDU/CSU, která v Německu vládne nyní. Ta se ale jeví jako nepravděpodobná, neboť se k ní sociální demokraté i konzervativci staví odmítavě. "Zatím se zdá, že Zelení a SPD jsou si blíž, takže lze předpokládat, že Zelení budou alespoň v té první fází vyjednávání preferovat spolupráci s SPD," řekl České televizi Vladimír Handl z FSV UK.

"Vláda pod vedením unie je tím nejlepším pro naši zem," řekl Laschet. V prohlášení k novinářům zmírnil svůj nedělní postoj, kterým si stejně jako Scholz kancléřství nárokoval. Uvedl, že těsný výsledek bez výrazné převahy jedné ze stran neumožňuje, aby si unie a SPD kancléřství pro sebe vyhradily.

Sestavit vládu naopak nepůjde se zapojením Levice. Před takovou koalicí, ve které by byla Levice se Zelenými a SPD, varoval Laschet, neboť by podle něj byla politickým zemětřesením. Scholz takové řešení sice neodmítal, ale trval na členství v NATO a spojenectví s USA jako na německých prioritách. Levice by NATO ráda rozpustila.

Ačkoli se o koalicích povedou jednání, která mohou trvat dlouhé týdny až měsíce, jisté je, že ve vládě nezasedne AfD. S ní ostatní parlamentní strany spolupracovat odmítají. Ve hře je ale takzvaná jamajská koalice CDU/CSU, Zelených a FDP pod vedením Armina Lascheta. "Tam to bude naopak – FDP tíhne k CDU, takže to bude ten tým, který bude muset koupit Zelené," dodal Handl.

German voting behaviour broken down by age(source: @derspiegel )#btw21| #Bundestagswahl2021 pic.twitter.com/2xfeL82nB2

Nejvýraznější vítězství sociální demokraté zaznamenali v malé spolkové zemi Sársko na západě země, kde získali 37,3 procenta hlasů. Nad třicet procent se dostali také v Dolním Sasku a Brémách. Zvítězili také například v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, jejímž premiérem je Armin Laschet, který byl volebním lídrem konzervativní unie CDU/CSU. Celkem zvítězila SPD, jejímž kandidátem na kancléře je Olaf Scholz, ve 12 spolkových zemích.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) dokázala volby vyhrát jen Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa. Podpořilo ji tam 24,8 procenta voličů. Druhou jihoněmeckou spolkovou zemi Bavorsko tradičně ovládla Křesťansko-sociální unie (CSU) místního premiéra Markuse Södera, která je sesterskou stranou CDU. Získala ale 31,7 procenta hlasů, což je její nejhorší výsledek od roku 1949.

V Sasku a Durynsku se nejsilnější politickou stranou stala Alternativa pro Německo (AfD), která bývá označována za populistickou až krajně pravicovou. V obou těchto spolkových zemích získala zhruba čtvrtinu hlasů. V Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, dalších dvou zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR), skončila AfD na druhém místě. V Sasku-Anhaltsku, poslední z takzvaných nových spolkových zemí, které vznikly v roce 1990, obsadila AfD těsně třetí místo za SPD a CDU.

Očekávají se měsíce povolebních jednání o vládní koalici

Nadcházející složitá koaliční jednání jsou hlavním tématem dnešních komentářů německých novin, podle kterých Německo takovou situaci ještě nezažilo. Z nedělních parlamentních voleb totiž nevzešel žádný dominantní vítěz, který by po 16 letech nahradil kancléřku Angelu Merkelovou. Hlasování sice vyhrála sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, lídr těsně druhé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce ale o křeslo šéfa příští německé vlády usilovat také.

"Německo čekají měsíce koaličních jednání, jaké ještě nikdy nezažilo," napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) o volebním výsledku, který nepřinesl žádného vítěze s jasnou převahou hlasů. I když zvítězil Scholz, chce kancléřský úřad získat Laschet, jehož unie CDU/CSU utrpěla nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. "Stranám unie již nebude pomoci, pokud se za nynější situace opravdu za svého kancléřského kandidáta nepostaví," uvedl list. Laschet se v kampani netěšil jasné podpoře celé unie, protože různá křídla požadovala odlišné kancléřské kandidáty, mimo jiné i šéfa bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markuse Södera.

FAZ také poznamenal, že CSU si vážnost situace zřejmě dobře uvědomuje, protože nezbytnost jednoty uznala právě bavorská CSU. Její šéf a bavorský premiér Söder řekl, že v nadcházejících koaličních jednáních bude nezbytné, aby každý opustil svou komfortní zónu, a že budoucí vláda musí být koalicí rozumu.

Němci se v nedělních parlamentních volbách jasně vyslovili pro vládu sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Na tiskové konferenci to po dnešním stranickém jednání prohlásil kancléřský kandidát SPD Olaf Scholz. Řekl také, že chce se Zelenými a FDP v jednáních rychle postupovat, aby mohla být dohoda hotová do Vánoc.

Jisté každopádně je, že německý Spolkový sněm bude mít po nedělních volbách rekordní počet poslanců. Mandát jich získalo 735, dosud jich bylo 709. V ideálním případě by přitom měl mít sněm 598 zákonodárců. Za bobtnání, které přináší řadu problémů, může poměrně složitý německý volební systém, ve kterém má každý volič dva hlasy.

Témata: Volby v Německu Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Olaf Scholz Konzervativní unie CDU/CSU Německo