Německé volby se blíží! Jeden z těchto politiků nahradí kancléřku Merkelovou!
Nejen u nás, ale také v Německu jsou na podzim v plánu sněmovní volby. U našich západních sousedů si občané vyberou své zástupce již tuto neděli. S předstihem proto přinášíme profily tří hlavních kandidátů na nového kancléře.
Olaf Scholz (SPD)
Ministr financí Scholz patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi a svou stranu vede podle aktuálních průzkumů k volebnímu vítězství. Svoji kandidaturu na kancléře oznámil na twitteru vloni 10. srpna.
Narodil se 14. června 1958 v Osnabrücku a na univerzitě v Hamburku vystudoval práva. Poté působil jako advokát. Členem SPD je od roku 1975.
V letech 1998 až 2001 a poté 2002 až 2011 byl poslancem Spolkového sněmu. V letech 2007 až 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí v první vládě Merkelové. Od března 2011 do března 2018 byl starostou Hamburku. Od března 2018 je kromě resortu financí také vicekancléřem v současné vládě Merkelové.
Scholz je pokládán za vítěze tří nedělních televizních předvolebních debat. Vyjádřil se mimo jiné k výši minimální hodinové mzdy, kterou, pokud se stane kancléřem, slíbil rychle navýšit na 12 eur (305 korun). V otázce daní obvinil svého rivala Armina Lascheta z CDU/CSU, že unie chce ulevit lidem s největšími příjmy, což označil za nesolidární a neufinancovatelné. V debatách vystupoval soudržně se Zelenými, se kterými by si dokázal představit i povolební spolupráci.
Scholzova oblíbenost uvnitř strany i u veřejnosti v poslední době vzrostla díky jeho rozhodné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, na kterou těžce dopadla pandemie covidu-19. Scholz tak učinil navzdory své předchozí přísné finanční politice v duchu jeho hesla "dáváme jen to, co máme," díky které země hospodařila s přebytky. Současná situace jej přiměla změnit kurz: "Tohle všechno je nákladné, ale když neuděláme nic, mohlo by to být ještě mnohem nákladnější," uvedl Scholz, v opozici k již zmíněnému návrhu daňových úlev pro bohaté, které navrhují konzervativci, a ve prospěch navýšení minimální mzdy.
Scholz je spolustraníky považován za zkušeného politika a v jeho prospěch hraje také obecná známost u německé veřejnosti. Podle agentury AFP je Scholz velmi umírněný a nepříliš charismatický. V případě volebního vítězství by otěže vlády převzal 16 let po svém učiteli a mentorovi Gerhardu Schröderovi.
Armin Laschet (CDU/CSU)
Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1998) a europoslancem (1999 až 2005).
Ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější spolkové země s téměř 18 miliony obyvateli, je označován za umírněného konzervativce. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové.
Lascheta podpořilo vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) jako kandidáta na kancléře letos 20. dubna. Průzkumy veřejného mínění připisují před volbami konzervativcům asi 21 procent.
V otázce možné povolení spolupráce prohlásil, že unie CDU/CSU nebude vládnout s postkomunistickou Levicí, kterou považuje za krajně levicovou, a ani se bavit s protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD), kterou označuje za krajně pravicovou. Opakovaně varoval před hrozbou vlády SPD, Zelených a Levice.
Také zažil před volbami několik přešlapů. V srpnu musel čelit výtkám kvůli novému volebnímu spotu. Kritikům se nelíbily záběry z berlínského památníku holokaustu a také se podivovali nad tím, že Laschet má jako jediný z návštěvníků uhelného dolu zašpiněný obličej od uhelného prachu.
Laschet se stal oficiálně předsedou CDU, nejsilnější německé strany, letos 22. ledna. Tím se otevřela cesta k jeho kancléřské kandidatuře. Jeho soupeřem byl předseda bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder.
Laschet je ženatý, s manželkou Susanne, se kterou se seznámili už jako děti v církevním sboru, mají tři dospělé děti (dva syny a dceru).
Annalena Baerbocková (Die Grünen/Zelení)
Annalena Charlotte Alma Baerbocková se narodila 15. prosince 1980 v Hannoveru. Od začátku tisíciletí studovala čtyři roky na Hamburské univerzitě politologii a veřejné právo, poté rok mezinárodní právo na Londýnské škole ekonomie a politických věd (LSE). Za studií přispívala články do deníku Hannoversche Allgemeine Zeitung.
Do německého parlamentu poprvé neúspěšně kandidovala v roce 2009, zvolena byla o čtyři roky později. V prvním volebním období byla mimo jiné mluvčí pro klimatickou politiku parlamentní frakce své strany, členkou výboru pro ekonomické otázky, výboru pro záležitosti EU a mluvčí německo-polské parlamentní skupiny. Po opětovném zvolení v roce 2017 je členkou výborů pro záležitosti EU a pro ekonomiku a energii.
V lednu 2018 ji zvolili spolupředsedkyní Zelených spolu s Robertem Habeckem, řadí se k umírněnější frakci. V rámci strany pracovala v letech 2008 až 2013 jako mluvčí federální pracovní skupiny Zelených pro Evropu a v této pozici se podílela na formování jejich zahraničně-politické strategie. V letech 2009 až 2012 byla členkou rady Evropské strany zelených, která sdružuje ekologické strany v Evropě.
Kandidaturu Baerbockové oznámil letos v polovině dubna Robert Habeck, který spolu s Baerbockovou tvoří spolupředsednické duo této ekologické strany. Krátce nato se ekologická strana vyšvihla na vrchol popularity v Německu, navzdory skutečnosti, že Baerbocková dosud nemá žádné vládní zkušenosti. Ale po dvou měsících popularita strany zase klesla a svůj podíl na tom podle médií má i série přešlapů této ekologické kandidátky.
Při své nynější nominaci na pozici kancléřské kandidátky odpověděla na otázku médií, zda si troufne kandidovat, že "nikdo nespadl z nebe jako kancléř" a že ""všichni v úřadu se musí učit." Ona sama sice nikdy nezastávala vládní post, ale má "zkušenosti z mezinárodní politiky a evropské kořeny."
V předvolební kampani nicméně Baerbocková podle komentátorů vystupovala bojovně a voliče vyzvala, aby hlasovali pro Zelené. "Musíme se rozhodnout, zda chceme v Německu pokračovat jako dosud, nebo se odvážíme ke skutečnému průlomu," řekla. "A protože takový průlom potřebujeme, věřím, že je to možné jen se zelenou vládou," uvedla s tím, že Zelení v příští německé vlády zajistí, že země Evropské unie společně se Spojeným státy vytvoří alianci klimatické neutrality. "Samo Německo světové klima nezachrání," dodala.
V otázce možné povolební spolupráce Baerbocková poznamenala, že je pro ni obtížně představitelná koalice s CDU, protože konzervativci se zpátečnickými nápady patří podle ní do opozice. Po volbách je podle ní možná řada kombinací, třeba SPD, Zelení a liberální FDP, nebo vláda se sociálními demokraty, ve které budou Zelení nejsilnější stranou.
Témata: Volby v Německu Německo Olaf Scholz Annalena Baerbock
