wlf
stars24.cz

Mezinárodní migrace z zemí v subsaharské Afriky během posledního desetiletí dramaticky vzrostla – a to jak do Evropy, tak do Spojených států. Ve své zprávě to uvádí agentura Pew Research Center. Faktory, které tlačí lidi, aby opustili subsaharskou Afriku a vydali se na cestu se liší podle jednotlivých zemí a jednotlivých osob, vysvětlují výzkumníci.

V případě Evropy vzrostla v letech 2010 až 2017 populace subsaharských migrantů o téměř 1 milion žadatelů o azyl (přesněji o 970 000). Tato čísla potvrzuje i evropská statistická agentura Eurostat. Subsaharští Afričané se stěhovali do zemí Evropské unie, Norska a Švýcarska jako mezinárodní studenti, uprchlíci a přesídlení uprchlíci v rámci slučování rodin.

Bude příliv migrantů z subsaharské Afriky do Evropy a USA pokračovat stejným tempem v příštích letech?

To je podle výzkumníků těžké říci. Mnoho Afričanů žijících jižně od Sahary ale podle nich u migraci uvažuje. Podle průzkumu Centra výzkumu Pew, který byl proveden v roce 2017 v šesti subsaharských zemích, mnozí tamní obyvatelé říkají, že se v příštích pěti letech plánují přestěhovat do jiné země, pokud budou mít prostředky a příležitost. V Senegalu, Ghaně a Nigérii dokonce plánuje migraci více než třetina lidí, uvádí agentura. 

Do zemí EU, Norska a Švýcarska migrují nejčastěji lidé z Nigérie, Ghany a Keni, ale i Jižní Afriky, Somálska, Senegalu, Angoly, Demokratické republiky Kongo a Kamerunu. Například mezi lety 2010 a 2017 se celkový počet somálských migrantů v Evropě zvýšil o 80 000 lidí. Ve stejném období se podle odhadů OSN zvýšila celková populace Eritrejců žijících v Evropě přibližně o 40 000 lidí.

Téměř tři čtvrtiny (72%) přistěhovalců ze subsaharské Afriky do Evropy žijí pouze ve čtyřech zemích: ve Velké Británii (1,27 milionu), ve Francii (980 000), v Itálii (370 000) a v Portugalsku (360 000). 

Proč je myšlenka migrace pro obyvatele subsaharských zemí tak lákavá?

Podle průzkumu centra z roku 2017 byv případě odešlo žít do jiné země 75 procent Ghaňanů, 74 procent Nigerijců a 54 procent Keňanů – tedy pokud by měli prostředky a příležitosti. 

Roli může hrát více faktorů. I když mnoho subsaharských ekonomik roste, mnohé země nadále vykazují vysokou míru nezaměstnanosti a relativně nízké mzdy. Kromě toho se zdá, že se trh práce se v blízké době nezlepší kvůli vysoké míře plodnosti, která bude znamenat, že o pracovní místa bude bojovat ještě více lidí. V tomto kontextu by mohli subsaharští Afričané migrovat do zemí s více a lépe placenými pracovními místy.

Dalšími faktory jsou politická nestabilita a konflikty. Například počet subsaharských obyvatel vysídlených v jejich vlastní zemi se podle odhadů UNHCR v letech 2010 až 2016 téměř zdvojnásobil na 9 milionů. Celkový počet uprchlíků z subsaharských zemí žijících v ostatních subsaharských zemích se ve stejném období zvýšil o 2,3 milionu. Zprávy také ukazují, že asi 400 000 až jeden milion subsaharských Afričanů se nachází v Libyi; někteří byli prodáni jako otroci nebo jsou drženi ve věznicích.

Právě tlaky související s ekonomickým blahobytem a nejistotou mohou podle výzkumníků pomoci vysvětlit, proč podstatný podíl subsaharských Afričanů říká, že se skutečně hodlá přestěhovat se do jiné země v příštích pěti letech. V některých subsaharských zemích ale lidé upřednostňují jako cíl USA před Evropou. To je případ třeba migrantů z Tanzanie či Keni. Naopak lidé ze Senegalu, Ghany či Jižní Afriky preferují Evropu.

143 miliónů nových uprchlíků? Podle vědců nás může potkat katastrofa

Do Evropy zatím putují převážně ekonomičtí migranti a váleční uprchlíci. V příštích letech se ale skladba nových příchozích může velmi změnit. Podle studie Světové banky může svět čekat velká migrační vlna způsobená klimatickými změnami. Studie odhaduje, že by se na cestu mohlo vydat až 143 nových migrantů.

 Autoři studie předpokládají, že v roce 2050 se následkem zhoršování globálního oteplování sníží hladin moří, vyskytne se nedostatek vody a plodin. Zvláště tyto důsledky pocítí tři regiony – subsaharská Afrika, Jižní Asie a Latinská Amerika, které společně čítají asi 55% veškeré rozvíjející se světové populace. Odhaduje se, že v roce 2050 bude na světě 9,8 miliard lidí.

Studie podotýká, že klimatická krize zasáhne spíše do vnitřní migrace než do její přeshraniční větvě. Počet vnitřních migrantů po celém světě byl konzervativně odhadován na 740-763 milionů. Tyto údaje naznačují, že přinejmenším třikrát více lidí migrovalo vevnitř svých zemí než přes hranice v roce 2013 a přibližně dvakrát více lidí bylo vysídleno vnitřně než přeshraničně v roce 2016.  

Vlivem vnitřní migrace způsobené klimatickými změnami se zvýší přesun lidí z čím dál více neobyvatelných venkovských míst do měst. To bude mít několik negativních efektů – města už nyní bojující s přelidněním na tom budou ještě hůře. Dá se očekávat snížení kvality a dostupnosti zdravotnických služeb, zvýšení úrovně chudoby.

Nelze ani vyloučit občanské boje o potřebné zdroje. Ve studovaných 38 případů migrace vyvolaných změnou životního prostředí bylo zjištěno, že některé vyvolané konflikty byly dána konkurenčním bojem nad zdroji typu orné půdy, vody a pastviny mezi migranty a stávajícími obyvateli. K napětí též přispěly etnické faktory a obecně působící nedůvěra.

Tato migrace zasáhne především nejchudší regiony. Většina nedávných migrací týkajících se změn životního prostředí proběhla v zemích mimo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zhruba 97% všech světových přesunů vlivem náhlých přírodních katastrof (hurikány, záplavy) se odehrála v zemích s nízkým a středním příjmem v letech 200-2013.

Studie nicméně tvrdí, že je zde stále možnost nepříznivé důsledky klimatických změn zvrátit. Pokud se svět včas rozhodne snížit emise skleníkových plynů a budou „robustně“ plánovat dopředu, mohou snížit potenciální klimatickou migraci o 80%, na 40 miliónů lidí.

Podle autorů je nutné, aby prudce rostoucí města vytvořila pracovní místa, která jsou odolná a nezávislá na klimatických změnách, aby tak mohla absorbovat populační růst a příchod migrantů z oblastí stižených klimatickými problémy.

Celkově největší počet migrantů je očekáván v subsaharské Africe, nejmenší v Latinské Americe. V jižní Asii bude pohyb nejvýraznější převážně v Bangladéši, zažije vůbec jednu z největších migrací vlivem klimatických změn. Už nyní je ohrožován záplavami a horkým tlakem. Migrační posuny taktéž čekají Indii.

Témata:

uprchlíci | stars24.cz

Vstoupit do diskuse