Tesla Roadster ve vesmíru: Auto Elona Muska překonalo orbitu Marsu a míří k pásu asteroidů

Tesla Roadster Elona Muska, jenž byl vynesen do kosmu raketou SpaceX Falcon Heavy v úterý 6. února 2018, se dostane patrně dál do sluneční soustavy, než bylo původně plánováno.

Jako počátek nové éry automobilového průmyslu chtěl totiž vypustit svůj vlastní červený Tesla Roadster první generace na dráhu mezi Marsem a Sluncem. Jak se zdá, tak nosná raketa tuto trajektorii překonala a nabrala nový směr, tedy na oběžnou dráhu, která se rozprostírá v asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem.

Za volantem sporťáku sedí figurína v obleku kosmonauta a v rádiu hraje stále dokola David Bowie a jeho skladba Space Oddity.

Internetový platební systém PayPal, elektrické automobily Tesla, vesmírná společnost SpaceX či firma na solární panely SolarCity - na tom všem se podílel americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk. Tento šestačtyřicetiletý zastánce čisté energie ale též varuje před umělou inteligencí, která by mohla ovládnout lidstvo. Nejviditelnější jsou přesto aktivity Muska, jehož jmění se odhaduje na 20 miliard dolarů (podle Forbesu je 53. největším boháčem světa), ve vesmíru.

V úterý úspěšně odstartovala k prvnímu testovacímu letu raketa jeho společnosti SpaceXFalcon Heavy, nejsilnější raketový nosič současnosti. Muskova společnost tuto raketu považuje jako vývojový mezistupeň k pilotovaným letům na Mars. SpaceX, kterou Musk založil v roce 2002, loni oznámila, že chce letos s pomocí Falconu Heavy uskutečnit let k Měsíci, do jehož blízkosti dopraví dva lidi, kteří si cestu objednali. Pilotovaná mise k souputníkovi Země, která by byla první od doby, co NASA před půlstoletím ukončila program Apollo, se ale zřejmě v plánované podobě neuskuteční. Musk totiž v úterý prohlásil, že Falcon Heavy nebude používán k letům s lidskou posádkou a že SpaceX se místo toho soustředí na dokončení zcela nové rakety BFR.

SpaceX má též v úmyslu létat na Mars, a to právě s pomocí BFR. Musk by rád k rudé planetě první lidskou posádku vyslal už v roce 2024 a o dva roky dříve by se mohla uskutečnit nákladní mise.

Aktivity Muska jsou ale velmi široké. Loni například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu též uvedl, že "soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války". Loni pak podepsal dopis vyzývající OSN, aby zakázala vývoj takzvaných "robotů zabijáků". Je i jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval i konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. Mimo USA se o něm poté diskutovalo i v ČR a na Slovensku (stavba hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou). Zastánci předvídají, že kapsle dosáhne rychlosti až 1200 kilometrů v hodině. Skeptici však tvrdí, že nápad narazí na řadu problémů, včetně získání stavebního povolení, technologické i ekonomické proveditelnosti až po možnosti zatáčení kapsle při vysoké rychlosti. K tomu loni Musk založil další firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů.

Loni byl Musk též krátce v poradním sboru nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, odešel ale po odstoupení USA od pařížské dohody o klimatu.

Musk se narodil 28. června 1971 v jihoafrické Pretorii. V 17 letech utekl z domova, aby si v zemi "neomezených možností" (USA) splnil své sny. Později prý pro své podnikání zvažoval tři oblasti, které nejvíce ovlivní budoucnost lidstva: internet, zelenou energii a vesmír. Vše si splnil.

Začínal jako počítačový programátor. První počítač dostal v deseti letech a sám se naučil programovat. Jako dvanáctiletý prodal za 500 dolarů svůj první program - vesmírnou hru Blastar. V roce 1988 utekl do Kanady, kde měl příbuzné. Jako důvod uvedl, že nechtěl nastoupit na vojnu v armádě, která utlačuje černochy. V roce 1992, po dvou letech na Queen's University, odjel do USA studovat podnikání na Pensylvánskou univerzitu.

V roce 1995 založil s o rok mladším bratrem Kimbalem (s nímž vede i firmu Tesla Motors a SpaceX) svou první firmu Zip2, která poskytovala software pro internetové publikování mediálním společnostem. O čtyři roky později Zip2 prodali firmě Compaq za 307 milionů dolarů.

V roce 1999 založil Musk firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. Rok nato fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho produktu se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, který v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů. Musk před prodejem vlastnil asi 12 procent akcií v PayPalu.

Svůj další sen si Musk začal plnit v roce 2002, kdy založil firmu SpaceX s cílem vyvinout raketové nosiče pro lety do vesmíru; stal se jejím ředitelem i šéfkonstruktérem. "Je důležité, aby se lidstvo stalo multiplanetárním druhem," tvrdí Musk, jehož firma SpaceX v prosinci 2010 jako první soukromá společnost vlastními silami dopravila vesmírný modul na oběžnou dráhu a zpět.

V roce 2003 spoluzaložil Musk firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster (prodávat se začal v roce 2008). Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Musk se dvakrát oženil (2010 a 2013) a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Z prvního manželství (2000-2008) s kanadskou spisovatelkou Justin Muskovou (rozenou Wilsonovou) má šest synů.

Témata: Tesla Motors SpaceX Falcon 9 Heavy Elon Musk