Bývalý člen jednotek SS Oskar Gröning, který působil v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi, neuspěl s žádostí o udělení milosti. S odvoláním na státní zastupitelství v severoněmeckém Lüneburgu o tom dnes informovala agentura DPA.
Pro šestadevadesátiletého muže, který si má odpykat čtyřletý trest za napomáhání k vraždám nejméně 300.000 Židů, byla milost poslední možností, jak se vyhnout vězení. Brzy do něj tedy bude muset nastoupit.
Loni v listopadu soud v Celle rozhodl, že si Gröning může navzdory vysokému věku trest vězení odpykat. Bývalý esesman se následně dovolal k ústavnímu soudu. Nástup do vězení chtěl odvrátit s poukazem na údajné porušení základního práva na život a na tělesnou nedotknutelnost. Ústavní soudci ale jeho dovolání zamítli.
Podle Wiebke Bethkeové, mluvčí lüneburského státního zastupitelství, které žádost o milost zamítlo, se nyní může Gröning ještě odvolat k ministerstvu spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko, ve které Lüneburg leží. Toto odvolání ale nemá odkladný účinek. "Pokud by se jeho zdravotní stav změnil, může kdykoli podat novou žádost," dodala Bethkeová.
Státní zastupitelství v Hannoveru, které má Gröningův případ na starosti, dnes už oznámilo, že mu v brzké době zašle výzvu k nástupu do výkonu trestu.
Bývalý dobrovolník jednotek Waffen-SS se přiznal, že odklízel a evidoval zavazadla deportovaných vězňů a počítal jejich peníze. Média ho proto označují za osvětimského účetního. V červenci 2015 uložil zemský soud v Lüneburgu Gröningovi čtyřletý trest vězení za napomáhání k vraždám nejméně 300.000 Židů, kteří zemřeli v nacistickém vyhlazovacím táboře v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944.
V Německu se v posledních letech konaly možná poslední soudní procesy, v nichž se ze svých činů zodpovídali členové personálu nacistických vyhlazovacích táborů. U řady z nich byla ale řízení zastavena kvůli neschopnosti obžalovaných plně vnímat soudní proces.
Témata: Oskar Gröning (SS) nacisté Osvětim