Nová šéfka Evropské komise? Kdo je Ursula von der Leyenová?
Přesvědčená Evropanka, mezinárodně uznávaná politička a velmi zkušená ministryně - to je v očích mnoha evropských politiků Ursula von der Leyenová. Politička za zenitem, jejíž působení na německém ministerstvu obrany doprovází řada kauz i neshody s armádními představiteli a kterou jen velmi vlažně podporuje její vlastní strana - i to je von der Leyenová, tentokrát podle názoru řady jejích německých kolegů. Jaký z těchto pohledů - zda ten evropský, nebo ten německý - převáží, rozhodne o tom, jestli šedesátiletá politička získá podporu Evropského parlamentu a skutečně se stane šéfkou Evropské komise.
"Vážím si Ursuly von der Leyenové jako velmi schopné ministryně a silné vůdčí osobnosti," říká generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Von der Leyenová je náš nejslabší ministr. To je zřejmě dost na to stát se šéfem Komise," stěžuje si naopak bývalý šéf německých sociálních demokratů Martin Schulz. Pro oba diametrálně odlišné názory se přitom dá najít dost podpůrných argumentů.
Na jednu stranu se zdá, že von der Leyenová je pro funkci v čele Komise jako stvořená. Politička křesťanských demokratů (CDU) se narodila přímo v centru evropské integrace a v Bruselu žila do svých 13 let; vyrůstala v rodině významného politika CDU Ernsta Albrechta, který byl dlouholetým ministerským předsedou Dolního Saska; navíc vystudovala medicínu a naučila se plynně několik jazyků, zatímco dokázala vychovat sedm dětí.
Politické zkušenosti v nejvyšších úřadech von der Leyenová sbírá už od roku 2005, kdy se jako ministryně pro rodinu poprvé stala členkou německé vlády. V ní od té doby vystřídala i další dva posty - ministryně práce a sociálních věcí a ministryně obrany, kterou je pět a půl roku. Dnes je tak žena, která je od roku 2009 rovněž poslankyní Spolkového sněmu, nejdéle působící ministryní obrany v zemích NATO, což spolu s jejím suverénním vystupováním i podporou většího zapojení německé armády do mezinárodních akcí přispívá k tomu, že ji respektují zahraniční politici.
Na druhé straně je možné uvést řadu argumentů, proč von der Leyenová není nejlepší volbou do čela Komise. Její působení na německém ministerstvu obrany sice doprovázela častá prohlášení o změnách k lepšímu i skutečné snahy o zvýšení rozpočtu, reálných výsledků je ale podle kritiků málo, což dokládají například statisty o tom, že velká část německé vojenské techniky stále není bojeschopná. Například loni na jaře byly podle magazínu Spiegel bojeschopné jen čtyři ze 128 stíhaček Eurofighter. Podobná je situace i v dalších oblastech.
Terčem kritiky, ale už i hořkých vtipů, jsou také mnohonásobně předražená a stále nedokončená rekonstrukce lodi Gorch Fock, časté problémy německých vládních letadel nebo velkorysé odměny, které ministerstvo obrany platilo externím poradcům a kterými se nyní zabývá parlamentní vyšetřovací komise. To vše vede řadu politiků jiných stran, ale i její vlastní CDU k přesvědčení, že se von der Leyenová vždy zajímala více o svou image, než o skutečné změny v armádě. Stejně to podle německých médií vnímají někteří čelní představitelé bundeswehru.
V minulosti von der Leyenovou mimo jiné provázela aféra kolem její dizertační práci - senát Lékařské vysoké školy v Hannoveru nakonec v březnu 2016 rozhodl, že si doktorát může ponechat, i když v jejím textu z roku 1990 byly nalezeny opsané pasáže.
Navzdory všem problémům měla von der Leyenová na politické scéně vždy dostatečnou podporu ze strany kancléřky Angely Merkelové (CDU). Několik let se dokonce uvažovalo o tom, že by ji jednoho dne mohla nahradit. Ministryně obrany si ale mezi křesťanskými demokraty nikdy nedokázala vybudovat dostatečnou základnu, která by jí umožnila ucházet se o post předsedkyně strany. Dobře se to ukázalo na loňském sjezdu CDU, kde se sice znovu stala místopředsedkyní, ale s nejnižším počtem hlasů, když se pro ni vyslovilo jen 57 procent delegátů.
Klesající tendenci měla v posledních letech i její podpora u veřejnosti. To, aby nadále hrála důležitou roli v politice, si u jedné z kdysi nejoblíbenějších političek nyní přeje jen 35 procent Němců. Jaké procento europoslanců bude stejného názoru, se ukáže zhruba v polovině tohoto měsíce, kdy by o nominaci von der Leyenové měl Evropský parlament rozhodnout.
Témata: der Leyen Ursula von EU evropská komise
