Válka s KLDR je blízko. Hrozí tisíce mrtvých babiček a novorozenců

Život v KLDR

Autor: stars24.cz

9. prosince 2017 14:40

Severní Korea 29. listopadu po 75 dnech provedla další test mezikontinentální balistické rakety, poukazuje politolog Robert Kelly působící na univerzitě v Pusanu. Expert na mezinárodní vztahy v komentáři pro server National Interest poukazuje, že mnozí vkládali do uvedené desetitýdenní pauzy naděje, že KLDR pochopila, že zašla příliš daleko, a nyní může začít vyjednávat, což se naneštěstí nepotvrdilo.

Tisíce mrtvých babiček a novorozenců

"Přirozeně, KLDR nikterak nenaznačuje, jak moc zamýšlí nadále testovat, ani co je jejím konečným cílem," píše akademik. Pokládá otázku, zda bude Pchjongjang pokračovat v raketových zkouškách nebo provede jaderný výbuch v atmosféře, jak pohrozil.

Kelly tak očekává další záchvat západní paranoii, byť uměřená odpověď amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, jak špatné možnosti Západ má. Namísto současných slov "postaráme se o to" by před půl rokem Trump prohlásil něco, co KLDR pobouří či postraší, ale zřejmě si uvědomil, že toho příliš dělat nelze, soudí odborník. Dodává, že prezidenta zastoupili mediální západní alarmisté.

Jen pár hodin po testu tak novinář Marc Thiessen apeloval na vyhlášení bezletové zóny nad Severní Koreou, což je však s ohledem na nadále operující civilní letadla KLDR extrémně riskantní, pokračuje expert. Konstatuje, že Thiessen zřejmě nedoporučuje sestřelovat tyto stroje, navíc hlídkování v bezletové zóně by americké letouny vystavilo nebezpečí zásahu raketami země-vzduch a svět by operaci vnímal jako eskalaci napětí ze strany USA.

"Raketa samotná je dalším krokem k plně funkční mezikontinentální balistické střele. Uletěla 4700km, zvládla návrat do atmosféry," pokračuje Kelly. Vysvětluje, že byla vystřelena téměř vertikálně a pokud by její trajektorie měla úhel 45 stupňů, mohla by uletět 13 tisíc kilometrů, a tedy zasáhnout východní pobřeží Spojených států. Otázkou podle odborníka zůstává, zda KLDR dokáže na takovou raketu umístit bojovou hlavici. To považuje za pravděpodobné, ale není si jistý zda Pchjongjang zvládá i těžší úkol, tedy navést střelu na konkrétní cíl.

Akademik zvažuje, jaké jsou možnosti Západu. Připomíná, že zatímco Trump chce na KLDR zřejmě zaútočit - v Jižní Koreji o tom kolují horší zvěsti než během minulých krizí -, tamní prezident Mun Če-in ale použití síly rázně odmítá a americký ministr obrany Jim Mattis varuje před rizikem takového postupu, přičemž oba zřejmě přesvědčili amerického prezidenta, aby počkal.      

Vzdušný útok zůstává podle experta špatnou volbou, jelikož Soul leží jen 40km od demilitarizované zóny a byl by vystaven možné masivní severokorejské odvetě. Čína má navíc s KLDR obrannou spojeneckou smlouvu a nevíme, co je pro Peking červenou linií, podotýká Kelly. Varuje, že Čína by se mohla do konfliktu zapojit a nebezpečně ho eskalovat, nehledě na pravděpodobnost, že Severní Korea použije civilisty jako živé štíty a média zaplaví záběry tisíců mrtvých babiček a novorozenců.

Tlak na úder bude enormní

Je znepokojivé, jak rychle KLDR postupuje ve svém raketovém a jaderném programu, přičemž akademik nepovažuje za reálné, že by se tak dělo bez čínského svolení či tolerance. Připomíná, že z Číny pocházejí například severokorejské mobilní odpalovací plošiny, tudíž zřejmě budeme svědky dalších apelů na Peking, aby pomohl. Jelikož Pchjongjang není soběstačný, čínské ekonomické sankce ho značně poškozují, ale obchází je pomocí prostředníků, vysvětluje odborník. Doplňuje, že severokorejská doktrína absolutní soběstačnosti, čučche, nikdy nefungovala.

Čína nicméně již dvě desetiletí odmítá svou páku na KLDR použít a Trump jedná správně, když se k tomu snaží čínského prezidenta přesvědčit, uvádí Kelly. Konstatuje, že zatím se mu to nepodařilo a Peking nadále Pchjongjang oddaně podporuje, což ponechává Spojeným státům a jejich spojencům jedinou možnost, kterou realizují již desetiletí - pevnou alianci, odrazování KLDR od nasazení jejích zbraní, co nejtvrdší sankce a posilování protiraketové obrany.

Jde o "depresivně známý" přístup, který realizovali George W. Bush i Barack Obama, připomíná odborník. Doplňuje, že nejde o nic atraktivního a Trump se pokoušel od svých předchůdců odlišit prohlášením o konci "éra strategické trpělivosti", ale v praxi sleduje víceméně to samé - snaží se držet pozice tak dlouho, dokud je KLDR neprolomí.

Odstrašování a spojenectví by mělo podle Kellyho pokračovat, což zahrnuje spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem i připomínání Číně, jakým nebezpečím se KLDR stává. Sankce by se pak měly zaměřit na severokorejské peníze v čínských bankách, navíc zkušenost z roku 2005 ukazuje, jak je KLDR zranitelná, když USA zaútočí na její zahraniční konta, deklaruje expert. Připouští, že protiraketová obrana nám navzdory svým problémům může koupit čas, ale sama o sobě nestačí, protože Severní Korea zřejmě neustoupí. Ačkoliv dle odborníka Pchjongjang již disponuje základem pro vlastní jaderné odstrašování, pokračuje ve svém programu, tudíž za situace, kdy v následujících desetiletích bude mít stovky, ba tisíce raket, nebude protiraketová obrana nic platná.

Tlak na úder proti KLDR tak bude enormní, především ze strany amerického Kongresu a konzervativců v Jižní Koreji i USA, obává se Kelly. Dodává, že dokud Pchjongjang neusedne k jednacímu stolu a bude neúnavně stavět a testovat rakety, možnost útoku na Severní Koreu se bude rychle přibližovat.

Témata: Severní Korea (KLDR) USA