Pohřeb Karla Schwarzenberga (†85) končil koledou. Pavel řekl, že jde o konec jedné epochy

Zádušní mše ve svatovítské katedrále byla pro pozvané hosty, veřejnost ji mohla sledovat na velkoplošné obrazovce na Hradčanském náměstí. Mši odsloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali kněží Tomáš Halík či Ladislav Heryán. Smuteční řeč pronesl prezident Petr Pavel, jednu z přímluv přečetl exministr financí Miroslav Kalousek. Rakev bude po obřadu ve svatovítské katedrále za doprovodu policejního vozu převezena na Orlík. 

Na smuteční obřad dorazili kromě českého prezidenta i jeho předchůdce Miloš Zeman či slovenská hlava státu Zuzana Čaputová. Další žijící exprezident Václav Klaus se omluvil, protože se zotavuje z covidu. Mezi přítomnými šlechtici nechyběli monacký kníže Albert, velkovévoda Jindřich Lucemburský a lichtenštejnský princ Alois. 

Halík ve své řeči označil Schwarzenberga za vychovatele české společnosti a šlechtitele veřejného života. "Vrátil lidovosti důstojnost, byl lidovým a lidem blízkým člověkem, nad nikoho se nepovyšoval. Když bylo třeba, neváhal sáhnout pro peprné slovo, ale nikdy v tom nebyla zlost," uvedl. 

Pavel v proslovu poznamenal, že odešla velká osobnost českých moderních dějin. Schwarzenbergův odchod označil za pomyslnou tečku za epochou, kdy nesvobodu vystřídal nový demokratický stát. Kníže podle něj nevynechal jedinou příležitost podpořit svou zemi. "Chtěl vždy stát na správné straně, i když to zrovna nebylo populární. Mělo by to být vzorem pro nás všechny," řekl prezident. Ocenil také schopnost zesnulého spojovat a vést dialog. 

V závěrečné části obřadu zazněly česká a slovenská hymna či koleda Narodil se Kristus Pán. Rakev vyprovodil z katedrály smuteční marš zkomponovaný pro maršálka Schwarzenberga, jednoho z největších českých vojevůdců, který naposledy zazněl na loňském pohřbu britské královny Alžběty II.

Program posledního rozloučení se zesnulým začal už v polovině uplynulého pracovního týdne. Od středy do pátku byla uzavřená rakev s urnou v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem na pražské Malé Straně, kam se lidé mohli přijít poklonit. Čestnou stráž drželi vojáci Hradní stráže a členové Skautského hnutí. 

Veřejnost se může ještě dnes odpoledne zastavit v pražském paláci Lucerna, kde se v 16 hodin otevřou prostory music baru, pasáže, kavárny, galerie a velkého kinosálu. Vzpomínkovou akci pořádá iniciativa Karel žije dál, večerem s hudebními vystoupeními provedou novináři Jindřich Šídlo a Světlana Witowská.

Schwarzenberg byl v posledních dnech před smrtí letecky přepraven do nemocnice ve Vídni, důvod hospitalizace prozradit nechtěl. Chyběl už v sobotu 28. října na Pražském hradě, ačkoliv mu u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu bylo prezidentem Petrem Pavlem propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání. Řád Bílého lva občanské skupiny 1. třídy za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky tak převzal jeho syn.

Schwarzenberg byl šlechticem a příslušníkem české větve rodu Schwarzenbergů, podle dědičného titulu byl knížetem ze Schwarzenbergu, vévodou krumlovským, hrabětem ze Sulzu a lankrabětem klettgavským. 

Narodil se 10. prosince 1937 v Praze, po nástupu komunistů v tehdejším Československu se rodina uchýlila do emigrace do Rakouska, kde i kníže setrval až do sametové revoluce v roce 1989. Po ní se poprvé přiblížil vrcholné politice, když se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. 

Výraznější politické angažmá začalo po přelomu tisíciletí. Schwarzenberg v roce 2004 napodruhé uspěl v senátních volbách, když byl do horní parlamentní komory zvolen ve volebním obvodu Praha 6. V lednu 2007 se jako kandidát Strany zelených stal poprvé ministrem zahraničních věcí. Ve funkci setrval do května 2009.

V témže roce stál u vzniku nové politické strany TOP 09, kterou založil společně s Miroslavem Kalouskem. Do listopadu 2015 byl jejím předsedou, než ho nahradil bývalý ministr financí. Od července 2010 byl téměř tři roky opět šéfem české diplomacie a také místopředsedou vlády premiéra Petra Nečase.

Schwarzenberg se také v roce 2013 zúčastnil první přímé prezidentské volby, v níž postoupil do druhého kola, v němž prohrál s bývalým premiérem Milošem Zemanem. V politice nakonec zůstal do konce předchozího funkčního období Poslanecké sněmovny na podzim 2021, po němž odešel do důchodu. 

Témata: Karel Schwarzenberg Katedrála sv. Víta Praha Praha Zámek Orlík pohřeb Karla Schwarzenberga (9.12.2023)