Další zbytečné nařízení z EU? Zkušenosti tuzemských makléřů hovoří jasně

V souladu s nařízením Evropské unie připravilo české ministerstvo průmyslu a obchodu novelu zákona o hospodaření s energiemi, která rozšíří seznam budov, které musejí mít tzv. energetický štítek. Praxe realitních makléřů ale hovoří jasně, lidé se údaji na štítích prakticky vůbec neřídí.

Obecně totiž Češi mají tendenci se koukat spíš na to, kolik je jejich nemovitost bude měsíčně stát, nikoliv to, jaký štítek budova má. Podle zkušeností makléřů navíc o skutečné energetické náročnosti vypovídají jen asi z 80 %, často jsou navíc nahrazovány štítky celého bytového domu, což vede k tomu, že výpovědní hodnota je v podstatě nulová.

„Potřebuje-li klient tři pokoje v Praze a nezvládne financovat jiný byt než na panelovém sídlišti, tak zkrátka hledá a koupí byt v panelovém domě. Dá přednost takovému, který je zateplený a má plastová okna. A bude ho zajímat vyúčtování za energie. Ale jestli se jedná o třídu E nebo D, už pro něho nemá žádný význam,“ říká pro stars24.cz Jan Martina z M&M Reality.

„Energetické štítky vnímáme jako zajímavou myšlenku, která určitě má svůj smysl, ale byrokratické pojetí se bohužel zvrhlo až v nesmyslnosti,“ konstatuje makléř Martina, podle kterého by bohatě stačilo vyúčtování za energie z období několika posledních let, nikoliv štítky.

„Hezkou myšlenkou jsou i doporučení, jaká opatření udělat, aby byla budova úspornější. Ale na to mnohdy stačí selský rozum, případně návštěva stavebního odborníka, který vám řekne, že by bylo dobré vyměnit dřevěná okna za plastová a podobně,“ dodává.

Povinné energetické štítky dosud musely mít obecní a krajské veřejné budovy. Podle chystané novely se povinnost rozšíří na všechny budovy nad 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost, například na obchody, hotely a administrativní komplexy. Požadavek na „téměř nulovou spotřebu“ by měly nově plnit i větší novostavby.

Témata: Energetické štítky nemovitosti EU Stavebnictví