Ve čtvrtek se v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové se probírala zdravá výživa. Máme se vzdát třeba mléka, či masa, nebo snad dokonce držet půst? Je současný trend žít hlavně žít zdravě a být štíhlý prospěšný? O tom diskutovali Miroslava Navrátilová, vedoucí lékařka poradny pro poruchy výživy Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno, Vilma Partyková, lékařka propagující urinoterapii a hladovku, Pavel Kohout, primář interního oddělení a vedoucí centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze, Heřman Čadil, kouč zdravého životního stylu, Frantíška Čížková, módní kritička, Adolf Ślár a učitel z Mladé Boleslavy.
Moderátorka Jílková začala otázkou na doktorku Partykovou, zda si uvědomuje, že velká řada pacientů díky hladovce, kterou propaguje, zemřela. Ta odpověděla, že právě díky hladovění se jí podařilo vyléčit z rakoviny, a že každý kvartál drží hladovku sedm až deset dní, a prospívá jí to. Jílková oponovala, že onkologové v případě onemocnění rakovinou doporučují stálý přísun potraviny. Partyková i nadále obhajovala urinoterapii, přičemž jí bylo připomenuto ze strany Jílkové, že se jedná o požívání moči. Následoval spor o to, jakým způsobem se s močí vlastně nakládá.
Ke slovu se dostal primář Kohout, který nejprve pogratuloval doktorce Partykové, že se zázrakem vyléčila z onemocnění maligním nádorem, a požádal jí, aby terapii hladověním dále nešířila. Podle Kohouta se jedná o strašný zločin, když pomyslí na pacienty, kteří kvůli ní zemřeli. Doktorka Partyková i nadále trvala, že osobní hladovka mnohým lidem prospěla. Lékařka Navrátilová oponovala, že organismus je sice na hladovění sice připravený, ale že může zkrátit lidský život. Primář Kohout dodal, že hladovění člověk zvládne, ale že se nejedná o nic příjemného.
Čížková řekla, že všechny extremismy jsou nebezpečné, a že onkologičtí pacienti hledají jakékoli východisko. Podle jejího názoru mnozí lidé, které taková tragédie postihne, hledají nějaké východisko, protože se jim chemoterapie, jakožto léčba jedy, nezdá. Primář Kohout vysvětlil, že se snaží, aby onkologičtí pacienti mohli jíst tak, jak jim to vyhovuje. V případě, že to tak nejde, pomáhají jim umělou výživou. Hladovění má podle primáře Kohouta za následek spotřebu vlastních bílkovin.
Učitel Šlár řekl, že jeho matka, která postupovala radioterapii, podstoupila terapii hladovkou. Jílková se jej zeptala, zda takový přístup doporučuje všem onkologickým pacientům. Ten jí neodpověděl, ale trval, že zná osoby, kterým hladovění při léčbě rakoviny pomohlo. Primář Kohout reagoval, že pacienti měli štěstí na dostatečný zdroj bílkovin, a že je beztak vyléčila především chemoterapie a ozařování.
Následně reagovala Vladařová z publika, která má dlouholetou zkušenost s hladověním, podle níž je hladovka nebezpečná, protože jí samotné poškodila zdraví. Sama by do toho nikdy nešla. Učitel Šlár řekl, že měl bolesti kloubů, astma a srdeční arytmii, a že hladověl, a jenom díky tomu nemusel brát žádné prášky, a ani neměl žádnou angínu, či chřipku. Podle jeho názoru by lidé měli pít destilovanou a čistou vodu a nejíst maximálně týden. Vodou, kterou pije, si ředí krev. Doktorku Navrátilovou velmi znepokojilo, že taková slova pronáší učitel Šlár před studenty střední školy, kteří jsou ve fázi dospívání. Učitel Šlár stále trval na svém a dodal, že nám pečivo zahušťuje krev. Jílková se zeptala, co učí, a on jí odpověděl, že tělesnou výchovu.
Doktorka Navrátilová řekla, že má zkušenosti s pacientkami, které jsou náctileté, a které podléhají hladovkám a různým alternativním přístupům k výživě. Podle jejího názoru se jedná o nejrizikovější skupinu. S jejími slovy souhlasil i primář Kohout, který zásadně nesouhlasí, že by krev zahušťovaly pečivo a knedlíky. Navrátilová připomněla, že nezdravá není potravina, nýbrž její množství.
Kouč Heřman řekl, že často nejíme kvůli hladu, ale kvůli tomu, co je na stole. Podle jeho názoru bychom měli jíst, až když dostaneme hlad. Jeho syn například jí, až když se mu zrovna chce. Jílková oponovala, že některé děti ale nemají hlad zrovna, když se má jíst. Co když dítě dostane hlad, až po delší době? Vladařová, která prodělala anorexii, vysvětlila, že si v důsledku hladovění poškodila trávící systém, a že rodiče mají jít dítěti příkladem ve stravování, nikoli mu dávat volnou ruku. Jílková řekla, že podle průzkumů 98 % anorektiček začalo na dodržování striktní zdravé stravy.
Jílková se zeptala Šlára, proč nedoporučuje cukr. Ten jí odpověděl, že záleží do jakého těla. Vladařová však byla v počátku podle Jílkové zdravá. Následně došlo ke sporu ohledně bílého cukru. Proč by si podle doktorky Navrátilové nemohl člověk dopřát koláč, či čokoládu? Šlár trval, že pokud chce člověk zdravě žít, tak by měl přísun takových potravin omezit. Doktorka Navrátilová oponovala, že udržování určité hladiny cukru v krvi zamezuje rozvoji hypoglykémie a bolestí hlavy.
Následně se rozhořela diskuze mezi Jílkovou, doktorkou Navrátilovou a učitelem Šlárem o metabolismu a nadváze. Proč se Šlár pravidelně váží, když je údajně spokojený se svou váhou? A které další potraviny by kromě cukru ještě vyloučil? Čížková řekla, že nemá nic proti půstům, ale že je potřeba hledat zdravou střední cestu. Podle jejího názoru není dobré jít ode zdi, ke zdi. Jasně odsoudila teror zdravé výživy a kultu štíhlého těla, který se prosazuje od 60. let. Anorexie je stejný problém, jako narůstající obezita.
Jílková se následně zeptala fotografa Ludvíka v publiku, který fotí modelky do časopisů, proč je dnes tak velká poptávka po doslova vychtrlých dívkách. Ten vysvětlil, že se jedná o věc módních návrhářů, kteří navrhují takové kostýmy.
Jílková dodala, že spousta dívek a žen se dostane do deprese, když si pročítá časopisy, a vidí hubené modelky. Ludvík vysvětlil, že se jedná o umělou úpravu, a že to by si měly dotyčné čtenářky uvědomit. Doktorka Navrátilová vysvětila, že to ale jejím pacientkám nelze vysvětlit.
Slovo dostali lidé z publika. Jeden z přítomných pánů si postěžoval, že mnohé lidi vůbec nezajímá, kolik váží. Primář Kohout řekl, že víc záleží na tom, jak se cítíme. Jiná osoba si stěžovala, že doktorka Partyková neměla dostatečný prostor k vyjádření se ke zkušenostem ze světa ohledně hladovky. Doktorka Navrátilová kritizovala hladovku kvůli rizikům vypadávání vlasů, osteoporózy a dalším. S jejími slovy souhlasil primář Kohout, podle kterého je velmi špatné, aby si lidé mysleli, že díky hladovění nebudou mít rakovinu.
Diskuze se chýlila ke konci a ke slovu se dostávali poslední lidé v publiku. Jedna z paní vysvětlovala své zkušenosti s hladovkou, kdy se cítila velmi špatně. Podle jejího názoru je špatně nedopřát tělu stálý přísun cukru. S tím nesouhlasil pán z publika, který si myslí, že hladovka není špatná, když se člověk cítí v pohodě. Doktorka Navrátilová a Vladařová připomněly, že se anorektici mohou cítit dobře, ale že tomu tak vždycky být nemusí.
Na závěr se ještě diskutovalo o štíhlých ženách a o kráse. Jílková pak následně oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude počasí. Letošní léto totiž patřilo mezi nejteplejší. Je třeba začít změnit způsob života, nebo nás jinak čeká klimatická katastrofa? Hrozí kvůli globálnímu oteplování války a migrace?
Témata: Michaela Jílková Máte slovo
Polibek, který šokoval: Ana de Armas nachází štěstí po Benovi Affleckovi
Vzorný pacient Josef Zíma: Jak to s ním vypadá po amputaci nohy?
Sebastian to s usmířením nedomyslel? Policie musí ctít zákon!