Zabití vojáci Tálibánem jsou: Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek. Nejstaršímu bylo 36 let!

Podle něj všichni byli členy čtvrté brigády rychlého nasazení, konkrétně ze 42. mechanizovaného praporu v Táboře a přes své mládí nebyli nezkušenými vojáky. "Vojáci byli zkušení minimálně i tím, že v misi jsou řadu měsíců. Tyto úkoly pro ně nebyly nové, nešli do neznámého terénu. Někdy se situace prostě seběhne tak, že nejsme schopni reagovat," uvedl generál.

Útok se stal zhruba devět kilometrů jihozápadně od Bagrámu, který je největší americkou základnou v Afghánistánu. Atentátníkem byl Afghánec, k útoku se přihlásilo radikální hnutí Tálibán. "V prostoru, kde jsme operovali, museli vojáci vystoupit ze svých obrněných vozidel a pokračovat pěšky, je to standardní situace. Ten útok byl nenadálý, byla spatřena pouze jedna osoba, která se odpálila v prostoru, který byl vybrán tak, že následky bohužel byly fatální," popsal událost Verner.

Podle něj čeští vojáci zemřeli okamžitě. Další tři členové patroly, jeden americký a dva afghánští vojáci, byli zraněni velmi těžce a jsou po operaci. Armáda nyní událost spolu s vojenskou policií a zpravodajstvím vyšetřuje.

Česká vojenská jednotka v místě působí už řadu let. "I přes tragickou situaci jsem ale přesvědčen, a také armáda, že děláme správnou věc, ke které máme i mandát. A neočekávám přehodnocení situace," zdůraznil Verner.

Padlí vojáci jsou podle generála hrdinové. Na dotaz ČTK uvedl, že podpoří jejich posmrtné vyznamenání. Otázky ohledně toho, jak armáda finančně pomůže pozůstalým, označil zatím za předčasné. "Ještě nejsme tak daleko, nevíme například, v jaké finanční situaci se vojáci nacházeli," řekl. Zmínil ale existenci Vojenského fondu solidarity a také možnost uspořádat sbírku.

Obrana proti sebevražednému útoku podle generála neexistuje. "Je těžké identifikovat obyčejnou osobu, civilní, opásanou něčím pod jejich tradičním oděvem. Když se u vás někdo odpálí ve vzdálenosti pět, deset, 15 nebo 20 metrů, má to fatální následky, protože nálože jsou čím dál sofistikovanější a směrové. Pokud se odpálí v prostoru někde mezi budovami, tak ten účinek je opravdu drtivý," popsal.

Verner nechtěl komentovat dotaz, kolik českých vojáků útok přežilo. "V tuto chvíli vám můžu pouze sdělit, že zbytek vojáků, kteří slouží na strážní rotě v Bagrámu, je v pořádku a nezraněn," řekl. Dodal, že na základně jsou přítomni psychologové. "Rozhodně budeme mít krátkou operační přestávku," uvedl k plnění vojenských povinností na místě. Délku pauzy armáda prozatím nestanovila.

Podle www.army.cz sloužilo k letošnímu 12. červenci v Afghánistánu 249 českých vojáků. Tím byl v podstatě naplněn dosavadní mandát, podle kterého jich v zemi může působit až 250. V současnosti hlídají spojeneckou základnu Bagrám, na letišti v Kábulu sídlí české velitelství, poradní letecký tým nebo tým specialistů v oblasti komunikační technologie. V Kábulu také působí vojenští policisté, kteří střeží českou ambasádu.

Ještě letos by se české zapojení v Afghánistánu mohlo zvýšit. Nově by se měli vydat do province Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

Od roku 2002 česká armáda do Afghánistánu poslala více než 9000 vojáků, 13 z nich zahynulo.

Témata: Armáda České Republiky Afghanistán smrt tří českých vojáků v Afghánistánu (5. 8. 2018)