Česká pošta ruší pobočky. Expert řekl, proč by to měla zvládnout

Lidé v obci či městě zrušení pobočky pošty leckdy přičtou ke zlu místnímu starostovi mnohem spíše než vedení podniku, nebo dokonce ministerstva vnitra, „tam někde daleko v Praze“.

V uplynulé době však svoji pobočkovou síť dramaticky redukuje také soukromý sektor, a to konkrétně v případě bankovních poboček. Tento počet se snižuje prakticky nepřetržitě od poloviny roku 2014, jak vyplývá ze statistiky České národní banky (viz graf níže).

V půli roku 2014 bylo v Česku celkem 2235 fyzických bankovních míst. Zejména kvůli nástupu online bankovnictví však jejich počet do konce loňska klesl na 1526. Banky tak za tu dobu zrušily celkem 706 svých poboček. A žádné společenské otřesy kvůli to mu nenastaly. A nenastal ani přeliv klientely k těm bankám, které by se snad s rušením poboček záměrně „zdržely“, aby situace využily a přetáhly klienty konkurenci. Naopak, svoji konkurenceschopnost si drží ty banky, které jsou ochotny pobočky poměrně rázně škrtat.

Pravda, nyní chystané rušení poštovních poboček je poněkud rychlejší, než jaké dosud bylo tempo rušení poboček bankovních. Vždy třeba za celý loňský rok se v Česku zrušilo 70 bankovních míst. Poštovních poboček má být o ony tři stovky méně už k letošnímu 1. července, tedy během tří měsíců.

I tak je krok České pošty ekonomicky opodstatněný a smysluplný. Banky na „novou dobu“, zejména rozmach online prostředí, reagují už od zmíněného roku 2014. Kdyby své zeštíhlování už tehdy zahájila také Česká pošta, mohlo být mnohem postupnější a pozvolnější, jako je tomu u bank. Podstatou problému tak je opět neakceschopnost minulých managementů České pošty, dosazovaných zhusta na základě politického klíče, nikoli na základě schopností nebo odbornosti.      

Témata: Česká pošta