Otevření škol by pomohlo: Kdo nejvíc trpí tím, že jsou zavřené?
Dnešní otevření jihomoravských školek a návrat dalších dětí do škol s očekáváním vyhlíželo i několik samoživitelů z Brna, které ČTK oslovila. Mít děti neustále doma bez možnosti nechat je hlídat rodinou negativně dopadlo na psychický stav šestatřicetileté Kateřiny, která má čtyři děti. Být doma s menším platem zase způsobilo problémy otci tříletého syna Josefovi i matce dvou dcer Lucii.
Kateřina je rozvedená, má dvouletou dceru, s kterou je na rodičovské dovolené, a další tři děti ve věku 8, 9 a 12 let. "Je těžké se s nimi učit. Ne všemu rozumím, doma nedávají pozor a navíc nemáme ani internet a pro úkoly jsem musela chodit do školy. Kvalita vzdělání se hodně zhoršila, jsou pomalejší. K tomu pořád pískají, křičí, jsem z toho hrozně nervózní. Když chodí do školy, aspoň na chvíli si odpočinu, takhle nemám chvilku pro sebe," popsala.
Kromě nepozornosti si u svých dětí všímá i častějšího násilného chování. "Starší syn pořád bije holky. Když chodí do školy, mají řád a jsou pak i unavené. Navíc, když bylo vše zavřené, měly omezený pohyb, to má také negativní vliv," sdělila.
Psychické dopady zavřených škol a školek především u svých dcer, kterým je 5 a 8 let, zaznamenala i čtyřicetiletá Lucie. "Holky jsou hrozně komunikativní. Chyběly jim spolužáci, kroužky a obecně pohyb. Snažila jsem se vymýšlet různé aktivity, aby se na rok nepřestaly vyvíjet," uvedla.
Dcerám se více začala věnovat až na podzim. Loni na jaře chtěla i s dětmi doma co nejvíce pracovat, protože jejich otec je nezaměstnaný a finančně nepřispívá. "Loni na jaře jsem nejprve zažila hroznou paniku. Co s námi bude, když onemocním? Cítila jsem velkou úzkost, mám rodinu mimo Brno, takže jsem sama. Nakonec jsem ale zjistila, že když jsem doma s dětmi a pracuji na plný úvazek, tak nedělám ani jednu věc pořádně. Na podzim jsem se rozhodla být na zkráceném úvazku a začala jsem mnohem víc šetřit. Za ten rok se mi docela podařilo se stabilizovat," řekla Lucie.
Finanční stránku řeší také dvaačtyřicetiletý Josef, jehož syn chodí do školky. "Jsem ze Slovenska, takže tady nemám nikoho, kdo by mi pomohl. Přemýšlel jsem i o stěhování, ale zase tam, kde mám rodinu, není práce. Když byly zavřené školky, musel jsem tedy čerpat ošetřovné a být se synem doma. To mi způsobilo velké problémy. Navíc jsem zvyklý, že výplata chodí začátkem měsíce a ošetřovné někdy přišlo až koncem. Musela mi půjčit maminka, jinak bych to nezvládl," konstatoval.
Vyšší náklady zaznamenal Josef i při kupování jídla. "Za takový peníze, co platím školce, uvařit neumím. Navíc syn je hodně divokej a já ho nestíhám. Ve školce má režim, teď musím vše vymýšlet já. Byt máme velký 30 metrů čtverečních, takže když není hezké počasí a hrajeme si doma, jsou všude hračky. Už jsem unavený, chybí mi rodina a co jsem doma, tak jsem přibral 15 kilo," dodal.
Negativní dopady koronavirové pandemie na psychiku dokládá i několik výzkumů. Výzkumníci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně ve spolupráci s americkou Mayo Clinic zjistili, že více dopadla na ženy. Jako hlavní rizikové faktory vyvolávající zhoršení psychického zdraví se ukázaly pocity osamělosti, vnímání nemoci covid-19 jako ohrožující a také například finanční dopady restriktivních opatření, nedostatek pohybu a zhoršení kvality spánku.
