hwk
stars24.cz

Zítra to bude jednaosmdesát let, co se narodil bývalý český prezident Václav Havel. Připomeňte si jeho život díky archivu fotografa Oldřicha Škáchy.

Havel byl český dramatik, esejista, kritik komunistického režimu a později politik. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).

Václav Havel působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí, kde jej také proslavily hry Zahradní slavnost (1963) a Vyrozumění (1965). V době kolem Pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů, kritiků tehdejšího normalizačního režimu. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. V této době napsal kromě dalších divadelních her také vlivné eseje, například Moc bezmocných (1978).

Po vypuknutí sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. V roce 1992 se mu však nepodařilo zabránit rozpadu československého státu na dvě samostatné republiky: Českou a Slovenskou. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy (1. července 1991) a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999. Výrazně prosazoval také přijetí země do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004, po jeho odchodu z funkce prezidenta.

Před pěti lety bylo ruzyňské letiště pojmenováno po Havlovi

Deset měsíců po smrti prvního českého prezidenta a v den jeho nedožitých 76. narozenin, 6. října 2012, se pražské ruzyňské letiště oficiálně přejmenovalo na Letiště Václava Havla Praha. Dagmar Havlová, vdova po jedné z největších postav novodobých českých dějin, tehdy uvedla, že přejmenování letiště považuje za konkrétní a hmatatelné uznání Havlových zásluh o svobodu a demokracii v ČR. Autorem myšlenky na přejmenování letiště byl režisér Fero Fenič.

Havlovo jméno dnes nesou v České republice i další stavby a místa - například školy v Poděbradech a Kralupech nad Vltavou, park v Litoměřicích, kde byla odhalena i prezidentova busta nebo ulice v Brně a Kadani. Loni se Havel dočkal také vlastního náměstí v Praze, radní se rozhodli pojmenovat po něm piazzettu u Národního divadla. Na řadě míst stojí i Havlovy lavičky, jejichž budování inicioval někdejší velvyslanec v USA Petr Gandalovič spolu s loni zesnulým architektem Bořkem Šípkem.

Lavičky i další místa, pojmenovaná pro Václavu Havlovi, jsou také v zahraničí. Už v den jeho pohřbu v prosinci 2011 otevřeli v polském Gdaňsku novou třídu Václava Havla, jméno politika a dramatika nese i ulička a přilehlý parčík v centru polské Opole. V Paříži v listopadu 2013 slavnostně otevřeli Knihovnu Václava Havla, od letošního července pak nese jméno československého a českého prezidenta jedna z budov Evropského parlamentu, stojící ve francouzském Štrasburku.

Témata:

Václav Havel | stars24.cz

Vstoupit do diskuse