Václav Havel by zítra slavil 81. narozeniny

Havel byl český dramatik, esejista, kritik komunistického režimu a později politik. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).

Václav Havel působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí, kde jej také proslavily hry Zahradní slavnost (1963) a Vyrozumění (1965). V době kolem Pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů, kritiků tehdejšího normalizačního režimu. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. V této době napsal kromě dalších divadelních her také vlivné eseje, například Moc bezmocných (1978).

Po vypuknutí sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. V roce 1992 se mu však nepodařilo zabránit rozpadu československého státu na dvě samostatné republiky: Českou a Slovenskou. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy (1. července 1991) a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999. Výrazně prosazoval také přijetí země do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004, po jeho odchodu z funkce prezidenta.

Deset měsíců po smrti prvního českého prezidenta a v den jeho nedožitých 76. narozenin, 6. října 2012, se pražské ruzyňské letiště oficiálně přejmenovalo na Letiště Václava Havla Praha. Dagmar Havlová, vdova po jedné z největších postav novodobých českých dějin, tehdy uvedla, že přejmenování letiště považuje za konkrétní a hmatatelné uznání Havlových zásluh o svobodu a demokracii v ČR. Autorem myšlenky na přejmenování letiště byl režisér Fero Fenič.

Havlovo jméno dnes nesou v České republice i další stavby a místa - například školy v Poděbradech a Kralupech nad Vltavou, park v Litoměřicích, kde byla odhalena i prezidentova busta nebo ulice v Brně a Kadani. Loni se Havel dočkal také vlastního náměstí v Praze, radní se rozhodli pojmenovat po něm piazzettu u Národního divadla. Na řadě míst stojí i Havlovy lavičky, jejichž budování inicioval někdejší velvyslanec v USA Petr Gandalovič spolu s loni zesnulým architektem Bořkem Šípkem.

Lavičky i další místa, pojmenovaná pro Václavu Havlovi, jsou také v zahraničí. Už v den jeho pohřbu v prosinci 2011 otevřeli v polském Gdaňsku novou třídu Václava Havla, jméno politika a dramatika nese i ulička a přilehlý parčík v centru polské Opole. V Paříži v listopadu 2013 slavnostně otevřeli Knihovnu Václava Havla, od letošního července pak nese jméno československého a českého prezidenta jedna z budov Evropského parlamentu, stojící ve francouzském Štrasburku.

Témata: Václav Havel