Díky, že můžem zahajuje sérii aktivit k 90. výročí narození Václava Havla zveřejněním nových dat analytického ústavu STEM. Ta ukazují překvapivý generační rozdíl: nejpozitivněji hodnotí Havlovo prezidentské působení nejmladší dospělá generace – tedy lidé, kteří jeho prezidentství nezažili nebo si ho nepamatují. Ve věku 18 až 29 let hodnotí Havlovu roli ve vývoji země po listopadu 1989 kladně 88 procent respondentů, zatímco mezi lidmi staršími 60 let je to 60 procent.
Václav Havel by 5. října oslavil 90 let. Na zveřejnění výzkumu naváže Díky, že můžem světelnou instalací inspirovanou esejí Moc bezmocných na Signal Festivalu a havlovskou programovou linkou listopadového Korza Národní.
Výzkum STEM se respondentů ptal, jakou roli sehrál Václav Havel během svého prezidentského působení pro vývoj země po listopadu 1989. Pozitivně ji hodnotí 76 procent dospělé populace. Rozdíly mezi věkovými skupinami jsou patrné: vedle 88 procent nejmladších dospělých odpovídá kladně 84 procent lidí ve věku 30 až 44 let, 79 procent ve skupině 45 až 59 let a 60 procent lidí od 60 let. Pozitivní hodnocení tedy převažuje ve všech sledovaných věkových skupinách.
Generace se liší také v tom, jakou roli Havlovi přisuzují. Mezi mladými jej 41 % respondentů vnímá především jako světově významnou osobnost boje za lidská práva a 24 % jako nejlepšího prezidenta polistopadového vývoje. Pouze 6 % mladých jej označuje za osobnost, která nese vinu za většinu dnešních problémů země. U lidí nad 60 let je právě tato negativní charakteristika naopak nejčastější odpovědí a volí ji 32 % respondentů.
"Na datech je zajímavé především to, že pozitivní hodnocení Václava Havla je nejsilnější právě mezi lidmi, kteří jeho prezidentské působení nezažili jako dospělí. Mladší generace jej zároveň vnímá odlišně než generace starší: častěji ho spojuje s bojem za lidská práva a mezi důvody pozitivního hodnocení u ní výrazně vystupuje jeho odvaha a postoje před rokem 1989," řekl Jiří Táborský, analytik STEM.
Mladí na Havlovi nejvíce oceňují odvahu
Také důvody pozitivního hodnocení se mezi generacemi liší. Lidé ve věku 18 až 29 let, kteří Havla hodnotí pozitivně, si na něm nejčastěji cení jeho odvahy a postojů v komunistickém období před rokem 1989. Tuto možnost uvedlo 42 % z nich. Následuje jeho upřímnost, schopnost uvědomovat si vlastní chyby a autenticita se 34 %. U starší generace naopak výrazně dominuje Havlova role v zahraniční politice, kterou mezi pozitivy uvádí 55 % lidí nad 60 let.
Silné generační rozdíly ukazuje také otázka vyrovnání s komunistickou minulostí. Za úspěšnou Havlovu snahu v této oblasti považuje 82 % lidí ve věku 18 až 29 let, ale jen 46 % respondentů starších 60 let.
"Z naší zkušenosti mladí často nevnímají Havla primárně jako prezidenta devadesátých let, ale skrze otázky, které jsou srozumitelné i dnes – osobní odpovědnost, odvahu ozvat se nebo rozhodnutí, zda se přizpůsobit jen proto, že je to jednodušší. Dlouhodobě nechceme mladým lidem říkat, co si mají myslet, ale otevírat témata z různých perspektiv. Stejně přistupujeme i k Havlovým nedožitým 90. narozeninám: na Signal Festivalu i Korzu Národní chceme jeho texty a myšlenky zasadit do situací, které řeší dnešní mladá generace," dodala Bára Stárek, výkonná ředitelka Díky, že můžem.
Témata: Václav Havel průzkumy