Tomáš Halík o pohřbu Schwarzenberga (†85): Katedrála nebyla první volbou, přiznal kněz
Poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem proběhne v sobotu 9. prosince. Dějištěm bude katedrála svatého Víta na Pražském hradě, ačkoliv sám kníže si představoval jiné místo konání. Prozradil to kněz Tomáš Halík, který během obřadu pronese kázání.
"Karel Schwarzenberg si přál, aby rozloučení v Praze bylo v kostele Nejsvětějšího Salvátora," sdělil Halík serveru Seznam Zprávy. Původně zamýšlené místo by však nepojalo všechny smuteční hosty. "Nakonec se proto rodina rozhodla požádat arcibiskupství, aby to bylo ve svatém Vítu, což samozřejmě respektujeme," uvedl kněz.
On sám se chystá na kázání během posledního rozloučení, mši odslouží pražský arcibiskup Jan Graubner. Halík dále prozradil, že kníže mu zanechal dopis s detailním popisem svých představ o podobě obřadu. Například je tak jasné, jaká hudba ve svatovítské katedrále zazní.
"Jednak si přál, aby tam zazněl v gregoriánské podobě hymnus Dies irae, a také bude asi jedno překvapení, kdy si přál, aby na konci zaznělo Narodil se Kristus Pán, protože tuto koledu velice miloval," podotkl kněz, který se zmínil o tom, že zřejmě proběhne ještě další rozloučení v katedrále ve Vídni.
Pozůstalí přijali nabídku státu, aby šlo o pohřeb se státními poctami. Veřejnost se bude moci poklonit u rakve, která bude od středy 6. do pátku 8. prosince vystavena v kostele Maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem. Kníže by měl následně spočinout v rodinné hrobce, která se nachází v zámeckém parku na Orlíku.
Čtěte také
Schwarzenberg byl v posledních dnech před smrtí letecky přepraven do nemocnice ve Vídni, důvod hospitalizace prozradit nechtěl. Chyběl už v sobotu 28. října na Pražském hradě, ačkoliv mu u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu bylo prezidentem Petrem Pavlem propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání. Řád Bílého lva občanské skupiny 1. třídy za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky tak převzal jeho syn.
Schwarzenberg byl šlechticem a příslušníkem české větve rodu Schwarzenbergů, podle dědičného titulu byl knížetem ze Schwarzenbergu, vévodou krumlovským, hrabětem ze Sulzu a lankrabětem klettgavským.
Narodil se 10. prosince 1937 v Praze, po nástupu komunistů v tehdejším Československu se rodina uchýlila do emigrace do Rakouska, kde i kníže setrval až do sametové revoluce v roce 1989. Po ní se poprvé přiblížil vrcholné politice, když se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla.
Výraznější politické angažmá začalo po přelomu tisíciletí. Schwarzenberg v roce 2004 napodruhé uspěl v senátních volbách, když byl do horní parlamentní komory zvolen ve volebním obvodu Praha 6. V lednu 2007 se jako kandidát Strany zelených stal poprvé ministrem zahraničních věcí. Ve funkci setrval do května 2009.
V témže roce stál u vzniku nové politické strany TOP 09, kterou založil společně s Miroslavem Kalouskem. Do listopadu 2015 byl jejím předsedou, než ho nahradil bývalý ministr financí. Od července 2010 byl téměř tři roky opět šéfem české diplomacie a také místopředsedou vlády premiéra Petra Nečase.
Schwarzenberg se také v roce 2013 zúčastnil první přímé prezidentské volby, v níž postoupil do druhého kola, v němž prohrál s bývalým premiérem Milošem Zemanem. V politice nakonec zůstal do konce předchozího funkčního období Poslanecké sněmovny na podzim 2021, po němž odešel do důchodu.
Témata: Tomáš Halík Karel Schwarzenberg
