Poškozenou Braniborskou bránu se nedaří vyčistit. Ekologičtí extrémisté si sáhnou hlouběji do kapsy
Čištění Braniborské brány, kterou před necelými dvěma týdny poničili aktivisté z klimatického hnutí Letzte Generation (Poslední generace), není tak jednoduché, jak se původně zdálo. Podle úřadů se bránu nedaří vyčistit a zřejmě se nepodaří dodržet předpokládaný rozpočet 35.000 eur (asi 850.000 korun).
Demonstranti polili barvou všechny sloupy této význačné stavby, a to až do výšky několika metrů. Berlínský primátor Kai Wegner akci aktivistů ostře odsoudil. Německá policie po incidentu zadržela 14 lidí.
"Skupina tímto činem nejen poškodila Braniborskou bránu, ale také brání svobodné diskusi o klíčových tématech současnosti a budoucnosti," prohlásil primátor. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová označila čin hnutí Letzte Generation za neakceptovatelný a uvedla, že poškozuje snahu klimatických aktivistů získat podporu.
Vyčištění Braniborské brány přitom nebude levná záležitost. Podle prvních odhadů mělo vyjít na asi 35 tisíc eur (zhruba 850 tisíc korun). Uvedla to podle německých médií mluvčí městské správy nemovitostí Marlen Koeneckeová. Jenže částka bude asi vyšší, než se předpokládalo.
Použité barvy totiž nejsou rozpustné ve vodě a navíc každým dnem tvrdnou víc a víc. Podle města se památku mělo podařit vyčistit do víkendu, to se ale nepodařilo. Stále tak není jasné, kdy se podaří bránu od barvy vyčistit.
Hnutí Letzte Generation plánuje akce v Berlíně po letní přestávce. U Braniborské brány se aktivisté pravidelně scházejí k protestům. V loňském prosinci zde dokonce i přes policejní dohled odřízli vršek vánočního stromu.
Tehdy tímto gestem vyjádřili, že vrchol stromu symbolizuje budoucí klimatickou katastrofu, pokud lidstvo nezačne pečlivěji chránit životní prostředí.
Braniborská brána byla postavena v letech 1788-1791 jako součást berlínských hradeb a sloužila jako vstupní brána do města. Základní architektonickou formu tvoří římský triumfální oblouk a byla pojmenována po braniborském markraběti Friedrichu Vilémovi. V průběhu 19. století se stala symbolem německého národního sjednocení.
Během své historie byla Braniborská brána několikrát poškozena během válek a konfliktů, ale byla také několikrát renovována a obnovena. Po druhé světové válce byla brána součástí Berlínské zdi, která rozdělila město na západní a východní část.
Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 se Braniborská brána stala symbolem znovusjednoceného Německa a koncem studené války.
