Kdo může za tragické smrti českých vojáků? Exposlanec ukázal viníka!

Ministerstvo obrany odstartovalo největší vojenský nákup v historii ČR, pořízení nových bojových vozidel pěchoty (BVP) za 53 miliard korun. Podle jakých kritérií bychom měli nová BVP vybírat?

Pokud budu pragmatik, politici by neměli příliš zasahovat do toho, jaké technické parametry bude nové vozidlo mít. To vědí nejlépe sami budoucí uživatelé, tedy armáda. Ať už se to týká kapacity vezených vojáků, nebo třeba zbraňových systémů. Politici by ale měli vznést jeden zásadní požadavek, a to je maximální ochrana života vojáků. Často se objevují tendence stlačovat náklady, a to za cenu nižší kvality. Já tady jednoznačně říkám, že pro ochranu života našich vojáků musíme chtít to nejlepší.

Důraz na ochranu života vojáka se zdá být jako samozřejmost. Ono to neplatí?

Žijeme v době, kdy všichni rozhodují podle nejjednoduššího kritéria - a tím je cena. Je to bohužel vcelku logické – pokud nakonec bude rozhodovat „úředník“, nebude chtít riskovat. Ví, že pokud koupí to nejlevnější, je v podstatě krytý. Nízká cena s sebou sice nese v drtivé většině případů i nižší kvalitu a horší technologie, někde se ušetřit prostě musí – jenže za případnou tragickou smrt vojáků při útoku pak neponese odpovědnost onen „úředník“, ale politici. Zkrátka nejhorší je, když někdo nakupuje za peníze, které mu nepatří, věci, které sám nebude používat...

Jak byste vybíral vy, kdybyste byl tím úředníkem?

Vzhledem k tomu, že si nemusím dělat hlavu s odpovědností za státní rozpočet, ani to nebudu muset obhajovat před voliči, je to docela jednoduché. Jak už jsem řekl, pro mě je priorita ochrana životů našich vojáků. Co se týče strojů, které jsou teď ve výběru, tak z pohledu bezpečí posádky vychází nejlépe bojové vozidlo PUMA, které bylo speciálně vyvinuté pro německý Bundeswehr. Má nejvyšší úroveň ochrany jak proti balistickým střelám, tak proti minám. Podle klasifikace NATO dosahuje ochrana PUMY úrovně 6, což je nejvyšší možný stupeň a zároveň tím překonává veškerou konkurenci.

Zrovna o bojovém vozidle pěchoty PUMA se ale hovoří jako o tom nejdražším řešení.

Ano, je to tak. Ale za ty peníze si kupujete i odpovídající technologie. Reaktivní pancíř, keramický pancíř, dvojitá pancéřová podlaha, nebo systém MUSS, který umí odvrátit protitankové střely s infračerveným nebo laserovým naváděním. Všichni víme, že armádní zakázky jsou drahé. Ale politici musí umět občanům vysvětlit, že vyšší cena zároveň výrazně zvyšuje šanci, že se nám naši vojáci budou domů vracet živí a zdraví. Ono je to vlastně docela jednoduché – představte si, že sami osobně musíte vyrazit do místa konfliktu, kde na vás budou pravděpodobně střílet a používat nástražná výbušná zařízení. A nabídnou vám čtyři různá vozidla. Nastoupíte do toho nejlepšího, s nejvyšším stupněm ochrany – nebo do toho nejlevnějšího? A jestliže si, zcela logicky, vyberete to nejlepší – opravdu pro ostatní s čistým svědomím doporučíte jiné? Samozřejmě chápu i ekonomické aspekty. Ale osobně bych raději šetřil na kvantitě, než na kvalitě. Tedy raději méně kusů, ale špičkových.

Vláda sice schválila ministru obrany další postup v nákupu bojových vozidel, ale už dnes se tendr velmi protahuje. Původně měla být již nyní v tomto období vypsaná soutěž. Jak si to vysvětlujete?

Vysoutěžit tak obrovskou zakázku je extrémně náročné a po předchozích zkušenostech zřejmě nikdo nechce nic riskovat. Navíc komisím pro transparentnost zakázek se špatně vysvětlují právě pojmy jako ochrana života vojáka, nebo mezinárodní bezpečnostní vztahy. Nemluvě o některých aspektech, které jsou logicky v režimu utajení. Jenže tato hodnotící kritéria těžko převedete do tabulky, nebo je vyjádříte jednoduše penězi. My ale musíme vnímat bezpečnostní situaci komplexně. Strategicky důležité je i to, aby výroba probíhala v maximální možné míře v ČR, hlavně kvůli následným opravám a servisu. Premiér Andrej Babiš už řešení naznačil. Pokud tendr skutečně proběhne formou mezivládní dohody s Německem, je zde šance jak na kvalitní stroj, tak na podstatný podíl výroby v tuzemsku.

Uvádíte, že zbývají v současné době v tendru již pouze 4 potenciální dodavatelé. Dá se uvést, zda je mezi nimi už dodavatel, se kterým má ČR zkušenost z nějakého jiného tendru? Jsou to zahraniční nebo tuzemští hráči?

Z veřejně dostupných zdrojů má Česká republika oslovit napřímo skutečně čtyři výrobce – měl by to být Rheinmetall (Lynx), PSM (Puma), General Dynamics (Ascod) a BAE (CV90). Pokud mě paměť neklame, tak GD v minulosti dodal do ČR Pandury a tuším, že konsorcium BAE letouny Gripen. Na druhou stranu si ale nejsem jistý, jestli z předchozích zakázek lze dělat nějaké aktuálně platné závěry. V případě mezivládní dohody předpokládám, že se vše bude řešit na jiné úrovni a za jiných podmínek.

Proč byl právě v tomto období vypsán tendr? Končila životnost stávajících bojových vozidel? Nebo aktuální politický a bezpečnostní vývoj nutí armádu k tomu, aby byla vyzbrojena co nejmoderněji?

Svým způsobem je pravda oboje. Ostatně i náčelník generálního štábu Aleš Opata na podzim řekl, že armáda potřebuje rychle modernizovat, protože se zastaralou technikou nemůže bránit zemi ani bojovat proti teroristům. V některých případech jde o zastaralost faktickou, v jiných pak minimálně tu morální. A pokud máme plnit naše závazky v NATO a být plnohodnotným členem, nová BVP by se mohla zapojit do zahraničních misí.

Když už jsme se dostali k tématu aktuálního politického vývoje ve světě... Máte pocit, že by byla česká armáda schopná čelit nějakému reálnému nebezpečí? Jak počtem vojáků, tak i vojenskou technikou? Samozřejmě vím, že jsme součást NATO, ale tyto pochybnosti dost často slýchám od řady lidí, stojí tedy za to hledat odpovědi, proto se ptám…. 

To se nedá říci takto obecně. Máme samozřejmě profesionální armádu a řada jednotek se může směle srovnávat se světovou špičkou – zároveň si ale musíme přiznat, že není nejpočetnější a v některých oblastech potřebuje výrazné investice do výzbroje i výstroje. Zaleželo by na konkrétní podobě zmíněného nebezpečí. Je pravdou, že - když to přeženu - kdyby nám třeba vyhlásila válku Čína nebo Rusko, dlouho bychom asi odolávat nedokázali – na druhou stranu, to by byl problém i pro mnohem větší státy, než je Česká republika. Nicméně doba se mění a s ní i podoba konfliktů. Mnohem pravděpodobnější formě ozbrojených střetů naši vojáci čelí už teď, v rámci zahraničních misí - a tam jednoznačně dokazují, nejen, že je zvládají se ctí, ale že jsou cenným a respektovaným přínosem v rámci NATO. A to je podstatné. I kritici NATO podle mě musí přiznat, že stát naší velikosti těžko kdy může mít ambici se bránit napadení úplně sám. Aspoň pokud by to měla být obrana úspěšná a dlouhodobějšího charakteru.

Na závěr se musím už jen zeptat, co byste nám všem z hlediska obrany státu popřál - co je z vašeho pohledu pro nás nejdůležitější?

V kontextu našeho rozhovoru asi abychom měli čisté svědomí, že jsme pro bezpečnost našich občanů udělali maximum možného. A abychom se mohli s plnou důvěrou spolehnout na ty, kdo nás v případě nebezpečí budou chránit – a zároveň abychom to nepotřebovali ověřovat v praxi.

Témata: Martin Lank rozhovor