Na českých dálnicích máte jedinou jistotu. Ať už jedeme v létě nebo v zimě, 130 nikdy nepojedete. Pokud nestojíte v kolonách kvůli nánosům sněhu, stojíte v kolonách kvůli opravám. D1 je toho ukázkovým příkladem. Příčí se vám za to platit ročně 1500 korun ve formě dálniční známky?

Zavedení elektronických dálničních známek totiž původně nemělo být jedinou změnou. Návrh zákona totiž počítal i s navýšení jejich maximální sazby. A to o třetinu.

Zvýšení maximálního limitu poplatku za roční známku se mělo dostat na 2000 korun. V současnosti přitom zákon dovoluje nejvyšší možnou cenu 1500 korun. A tak to naštěstí nakonec i zůstalo.

Pokud by došlo k navýšení limitu, Češi by si podle ministerstva dopravy mohli i tak oddechnout. Navýšení limitu totiž automaticky neznamená, že se zvedne cena známek. Umožnilo by to ale vládě zvednou ji kterýkoliv rok.

Proč se tedy limit měl navýšit? Podle ministerstva neumožňuje reagovat na aktuální náklady spojené s dopravou a výstavbou dálnic. A ačkoliv navýšení nakonec neprošlo, i to, že o něm ministerstvo uvažuje, vrhá jasný signál. Paradoxem je, že výstavba dálnic prakticky není vidět a doprava na dálnicích má do plynulosti také daleko.

Lidé se v hospodách i v diskuzích rádi ohánějí tvrzením, že tristní stav českých dálnic je zapřičiněn tím, že ho staví české firmy. Jak se ukázalo v prosinci, ty se kvůli opravám opravdu nepřetrhnou. A najít pracujícího dělníka je někdy nad lidské síly.

Častým návrhem je proto přenechat stavbu dálnic čínským firmám. Zde je potřeba si na rovinu říct, že Čína sice nemá největší dálniční síť na světě, na rozdíl od Spojených států, které jsou první, ale Čína staví dálnice nejrychleji a nejlevněji.

Když nám tedy prezident Miloš Zeman tak rád vyjednává obchody se zemí, jejichž produktů se obává i Česko, proč nevyjedná stavbu dálnic? Asfalt přece žádnou špionáž pořádat nebude. A možná bychom pak konečně měli po čem jezdit.

Témata:

Dálnice | Silnice | dálniční známky | stars24.cz

Vstoupit do diskuse