ČTK

Minimální mzda se ode dneška zvyšuje o 1150 korun na 13.350 korun. S ní roste i zaručená mzda - tedy nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti a odbornosti práce nárok. Místo dosavadních 12.200 až 24.400 korun nově činí 13.350 až 26.700 korun. Zvyšují se i platy ve veřejných službách a správě. Tarify se upravují podle profesí od dvou do sedmi procent, učitelům pak o deset procent. Rostou i náhrady za pracovní úraz či nemoc z povolání a pro pozůstalé po zemřelých pracovnících o 3,4 procenta. Stanovují to vládní nařízení, která dnes začínají platit. I starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se ode dneška zvyšují. Senioři si v průměru polepší o 900 korun. Pevná část penze, která je pro všechny stejná, se zvedá celkem o 570 korun na 3270 korun.

Minimální mzda se zvyšuje o 9,4 procenta. Pracuje za ni kolem 150.000 lidí. Průměrná mzda ve státě by měla podle odhadů ministerstva práce příští rok růst o 6,5 procenta.

Minimální hodinová mzda by se měla od ledna zvednout ze 73,20 na 79,80 korun. Zaručená mzda, kterou zákoník práce zavedl v roce 2007, se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Za hodinu by tak výdělek měl činit podle kvalifikace a složitosti činnosti od 79,80 korun do 159,60 korun místo dosavadních 73,20 až 146,40 korun.

Nařízené přidání by příští rok mělo firmy podle podkladů pro vládu vyjít na 3,2 miliardy, na jednoho zaměstnance s minimálním výdělkem by to včetně odvodů mělo být o 18.492 korun víc. Z rozpočtů státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by si navýšení mělo vyžádat asi 714 milionů navíc. Stát by na sociálním pojištění mohl vybrat o 920 milionů víc a na zdravotním o 390 milionů víc.

Zaměstnavatelé se zvýšením minimální mzdy nesouhlasili. Stěžují si na vysoké výdaje. Odbory naopak žádaly větší přidání, a to o 1500 korun. Kritizují, že se nejnižší výdělek dlouhodobě pohybuje pod hranicí příjmové chudoby.

Výše minimální mzdy hraje roli u některých daňových záležitostí a odvodů. Rodiče mohou uplatnit třeba školkovné podle vydaných nákladů, a to nejvýš do výše minimální mzdy. Z nejnižšího výdělku se stanovuje také třeba zdravotní pojištění pro lidi bez zdanitelných příjmů.

Ode dneška se zvyšují také platy ve veřejné správě a službách. Většině pracovníků se platové tarify zvedají o pět procent. Učitelé si na tarifu polepší o deset procent, zdravotní sestry či začínající lékaři o sedm procent a lékaři ve 14. až 16. platové třídě s vysokou odborností o dvě procenta.

Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale i pro pozůstalé po zemřelých pracovnících se zvyšují o 3,4 procenta. Stejně se upravují i náhrady u policistů, hasičů, celníků či vojáků.

Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé ze svého pojištění. Pro pozůstalé odpovídá náhrada části průměrného výdělku před pracovníkovým úmrtím. Pokud zemřelý živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.

Porostou i penze

Procentní část podle odpracovaných let, výdělku a odvodů roste o 3,4 procenta. Ti, jimž bylo 85 let, dostanou měsíčně ještě tisícikorunu navíc. O 3,4 procenta se zvyšují i příplatky k penzi pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich. Upravují to vládní nařízení a důchodová novela, které začínají dnes platit.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácela na konci září 2,41 milionu starobních, 421.600 invalidních a 57.300 pozůstalostních penzí. Průměrný starobní důchod činil 12.395 korun. Své důchodové systémy pak mají i resorty obrany či vnitra.

Důchody, které se skládají z pevné části a procentní výměry, se zvyšují vždy od ledna. Rostou o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen. Důchodová novela, kterou v létě prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů, tento model nemění. Přidávané peníze jen jinak přerozděluje, posiluje tak solidaritu a oslabuje zásluhovost. Víc si tedy přilepší lidé s nízkou penzí.

Pevná část penze musí od letoška odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo dosavadních devíti procent. Ta se všem důchodcům proto bez ohledu na to, zda mají nízkou či vysokou penzi, zvyšuje o 300 korun. Bez tohoto kroku by novela pravděpodobně kvůli porušení principu zásluhovosti skončila u Ústavního soudu. Zákonná valorizace podle poloviny růstu reálných mezd a růstu cen představuje pro letošek v průměru přidání o 600 korun, a to i bez loňské důchodové novely. Do pevné části z toho putuje 270 korun. Zásluhový procentní díl se pak zvyšuje o 3,4 procenta.

Lidé nad 85 let budou dostávat do procentní části ještě tisícikorunu navíc. Týká se to zhruba 200.000 seniorů a seniorek. Tito takzvaní starodůchodci odcházeli na odpočinek před třemi desetiletími s mnohem menšími částkami než dnešní penzisté. I po přepočítání mají důchod nízký. Dosud měli vyšší důchod jen století. Po stých narozeninách se jim penze automaticky zvedala o 2000 korun.

Podle dřívějších údajů by zákonná valorizace měla příští rok vyjít asi na 24 miliard korun. Třísetkorunové přidání všem by mělo stát dalších asi 11 miliard korun. Na tisícikorunu pro pětaosmdesátileté a starší by se měly vydat přes dvě miliardy korun.

Letošní výrazné přidání se zřejmě nebude v dalších letech opakovat. Propočty ČTK ukazují, že podle přijaté důchodové novely se naopak většině seniorů a seniorek dosavadní růst penze přibrzdí. Pohorší si i senioři a invalidé s pozůstalostní penzí, budou dostávat přidáno méně než dosud. Potvrzuje to rozpočtový výhled ministerstva financí. I přes přibývání seniorů, vyšší penze čerstvých důchodců, vyšší pevný díl důchodů, tisícikorunu měsíčně pro lidi nad 85 let a zákonnou valorizaci by se suma na penze měla meziročně zvýšit v roce 2020 zhruba o 23,75 miliardy a v roce 2021 asi o 20,66 miliardy. Letos to byly 24 miliardy.

Témata:

Česká republika | Minimální mzda | důchody | stars24.cz

Vstoupit do diskuse