Stát chystá další nepopulární úspory. Schodek rozpočtu klesl na rekordních 271,4 miliardy

Hlavní příčinou meziročního zhoršení rozpočtového schodku o 82,1 miliardy korun byl nárůst sociálních dávek o 50,5 miliardy korun, pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií ve výši 40,1 miliardy korun, zvýšené platby úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů o 18,1 miliardy korun a vyšší investice o 12,7 miliardy korun.

Růst daňových příjmů, který byl doposud zvýšen mimořádnými příjmy pouze o 12,2 miliardy korun kvůli jejich zákonné splatnosti, zatím nedostačuje k pokrytí zvýšených výdajových požadavků státu.

"Květen je tradičně slabý měsíc, loni se jen za květen propadlo hospodaření státu o 90 miliard korun. A přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZu či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu. Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Dodal, že nejméně stejně vysokou částku musí stát vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos. "Proto příští týden ponesu na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými ve druhé polovině roku zbrzdíme prohlubování schodku. Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku," podotkl.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy může Stanjura dalšími úspornými kroky vyvolat dosud nejzávažnější pětikoaliční rozmíšku. "Stanjura navíc v dnešním prohlášení slibuje sadu mimořádných opatření, jimiž by chtěl zmírnit tempo zadlužování už letos ve druhé polovině roku. Chce na platech státních zaměstnanců a chodu státu ušetřit již letos ve druhém pololetí zhruba 20 miliard korun. Je ovšem otázkou, zda se takový závazek podaří naplnit. Vždyť již nyní se ozývají dokonce i některá ministerstva, například ministerstvo zahraničních vztahů, která odmítají plán redukce výdajů na státní zaměstnance zahrnuté do nedávno navrženého konsolidačního balíčku," uvedl ve zprávě, kterou obdržel server stars24.cz.

"Balíček ovšem zahrnuje úspory až od roku 2024, nikoli ještě za letošek. Když ovšem část státní správy odmírá zeštíhlující kroky navržené pro příští rok, těžko se smíří s mimořádnými kroky, jež Stanjura zamýšlí uskutečnit ještě letos, ještě nad rámec toho, co je navrženo v balíčku. Hrozí tak pětikoaliční rozmíška, dost možná nejzávažnější za dobu existence této vlády," dodal s tím, že se vládě nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala, neboť za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. S největší pravděpodobností tak podle něj vláda bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, protože ten stávající počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. 

Vláda představila začátkem května balíček úspor, který má státu přinést 94 miliard korun. Jeho hlavními body je změna na dvě sazby DPH, seškrtání dotací, snížením sumy na provoz státu a redukce platů.

Živnostníkům se zvednou minimální odvody a zaměstnanci začnou nově odvádět nemocenské pojištění. Balíček také počítá se změnou věku odchodu do důchodu a samotné penze by měly být nižší.

V reakci na balíček odboráři vyhlásili stávkovou pohotovost. Hlavními důvody jsou "bezprecedentní dopady vládního "konsolidačního" balíčku na zaměstnance, nespokojenost se současným způsobem správy země, nesouhlas s postupem ze strany vlády a nevedení dialogu se zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů." 

Podle informací z webu Českomoravské konfederace odborových svazů a tiskové konference by průměrná česká rodina s jedním dítětem a průměrným výdělkem mohla ročně přijít až o 178 tisíc korun. Odbory vládu kritizují za to, že s nimi nevede dialog a není možné dosáhnout sociálního smíru.

Témata: Ministerstvo financí Zbyněk Stanjura