Zeman naznačil, jak o důchodech rozhodne ÚS. Co řekl na Mynářův lov v Lánech?

Vláda podle něj nechtěla, aby byl zákon projednáván před prezidentskými volbami. "Je to podvod na voličích," uvedl.

Z téhož obviňovali ve Sněmovně vládu opoziční řečníci, uváděli, že o nutnosti mimořádné valorizace důchodů věděla předem, ale vyčkávala kvůli výsledku prezidentských voleb. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítl. Rozhodujícím impulzem pro vládní návrh podle něj byla až čísla o lednové inflaci, která zveřejnil Český statistický úřad 10. února. Opozice rovněž uváděla, že podmínky pro schvalování zákona v legislativní nouzi nebyly splněny, vládní koalice je přesvědčena o opaku. ANO i SPD ohlásily, že se kvůli normě chtějí obrátit na Ústavní soud.

Novelu, která od června zvýší důchody místo předpokládaných 1770 korun pouze o 760 korun, v sobotu po několikadenních obstrukcích opozice schválila dolní komora, nyní ji k posouzení dostane Senát. O tom, zda novelu případně podepíše, nebo vrátí poslancům, bude už rozhodovat nový prezident Petr Pavel. Úřadu se ujme ve čtvrtek. Zemanův mandát končí ve středu.

"Kdybych byl ještě prezidentem, zcela určitě budu tento zákon vetovat," řekl na CNN Prima News Zeman. Zopakoval, že stát, který šetří na důchodcích, není dobrý stát. Proti zákonu jsou podle něj věcné i právní námitky. Za právní námitku označil "nesmyslné vyhlášení" stavu legislativní nouze. "To je podle mého názoru právní chyba, kvůli které to asi zamítne Ústavní soud," řekl.

Za další námitku považuje to, že stát změnou valorizace nedodržuje své vlastní zákony. "Právníci správně říkají, že od ledna tohoto roku bylo oprávněné očekávání, že podle zákona má proběhnout valorizace v určité výši, protože už v lednu inflace překročila stanovenou hodnotu," řekl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto podle něj měl do rozpočtu včlenit prostředky na tuto valorizaci. Potřebné peníze, které chce vláda ušetřit, by hledal v návratu k tzv. superhrubé mzdě, která byla hlasy poslanců ANO, SPD a ODS zrušena za vlády Andreje Babiše (ANO).

Podle Zemana vláda nechtěla, aby byl zákon o snížení valorizace projednáván ještě před prezidentskými volbami. Poznamenal také, že opozice má "svaté právo" na obstrukce a její důvody k tomuto počínání chápe. Pokud by se konala demonstrace proti rozhodnutí Sněmovny, Zeman by jí fandil.

Novelu důchodového zákona prosadila vládní koalice v sobotu po rozsáhlých obstrukcích opozice. Schůze trvala přes 97 hodin. Zeman již v sobotu řekl serveru Parlamentní listy, že opozice kapitulovala, když nakonec koalici v prosazení nižší valorizace penzí nezabránila.

Zeman nebyl nadšen z informací o Mynářově lovu v lánské oboře

Prezident Miloš Zeman nebyl nadšen z informací, že jeho kancléř Vratislav Mynář lovil v lánské oboře. Mynář mu ale řekl, že jeho postup byl legální. Zeman to řekl v televizi CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové. Podle serveru Seznam Zprávy Mynář v období od října 2019 do října 2021 ulovil 11 kusů zvěře dohromady za více než čtvrt milionu korun.

Server uvedl, že podle kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) byl Mynářův postup v rozporu s tehdejšími pravidly. Na lovy ho totiž nezval prezident, ale tehdejší šéf Lesní správy Lány Miloš Balák. Zeman řekl, že o tom nevěděl a Mynáře se na záležitost ptal.

Kancléř mu sdělil, že příslušná pasáž ze zprávy NKÚ byla nakonec zrušena a že šlo o regulační bezpoplatkové lovy. "Já nejsem papaláš, lidi, kteří loví zvěř z nějakých prestižních důvodů, příliš nechápu, na druhé straně pan kancléř je dlouholetý myslivec, tak mu to nedalo a propadl pokušení. Nedá se říci, že bych tím byl nadšen, i když mi tvrdil, že to je legální, protože regulovaný lov znamená odstřel nějakých maximálně 20 kusů zvěře, která by se stejně tak musela odstranit," dodal Zeman. Mynář podle záznamů ulovil dva jeleny evropské, čtyři siky japonské, dva daňky skvrnité, dva muflony a jednoho srnce.

Prezident také řekl, že nejednal s guvernérem České národní banky Alešem Michlem o tom, zda má do jeho služeb nastoupit dosavadní ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.. "Já nevím, jestli (taková dohoda) existuje, já pouze říkám, že o ní nevím," uvedl. V lednu Zeman nepřímo potvrdil, že Kruliš míří do funkce ředitele kanceláře ČNB. Podle pozdějšího vyjádření ředitelka odboru komunikace ČNB Petry Krmelové bankovní rada ČNB o obsazení funkce zatím nerozhodla.

Zeman se v pořadu vyjádřil i k budoucnosti svého poradce Martina Nejedlého. "Podniká tuším v benzinových pumpách nebo v něčem podobném. Takže se k tomuto podnikání vrátí," řekl. Dodal, že role Nejedlého na Pražském hradě, kde měl kancelář, spočívala v ekonomické diplomacii v kontaktech s českými podnikateli.

Zeman byl často kritizován za výběr svých spolupracovníků. Ekonomický poradce Martin Nejedlý se se Zemanem zúčastnil řady důležitých jednání a zahraničních cest, je znám vazbami na Rusko i obdivem k Vladimiru Putinovi.

Jmenování Rusnokovy vlády bylo snahou přiblížit se prezidentskému systému

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu.

Na dotaz, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, Zeman odpověděl "samozřejmě, že ano". "Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech," poznamenal. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Zemanovo vyjádření uvedl, že tehdy dostal nabídku stát se členem Rusnokovy vlády, ale odmítl ji právě proto, že si byl jistý tím, že je pokusem změnit politický systém v republice.

"Pro mě jsou tyto věci naprosto nepřijatelné," prohlásil dnes Fiala v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Doplnil, že se mu nelíbí, když si prezident osobuje právo, které nemá nebo které neodpovídá české ústavní tradici.

Prezident má podle Zemana opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 z 200 poslanců. "Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), tak je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů," uvedl.

V roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Stalo se tak po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet tehdy ustanovil rekord vládnutí v demisi - 169 dní.

Zeman byl během svého působení ve funkci prezidenta, které 8. března po deseti letech končí, kritizován za to, že - jak sám řekl - "používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem". Prezident ale vždy trval na tom, že ji neporušuje.

Témata: Miloš Zeman důchody Vratislav Mynář