Kraje hledají společnou cestu, jak případně snížit enormně rostoucí náklady na nákup elektřiny. V pátek o tom budou jednat hejtmani na videokonferenci. Skoro všechny kraje čelí situaci, v níž meziročně zaplatí za elektřinu mnohonásobně více než letos, a to v řádech stovek milionů korun. Někteří hejtmani mluví o tom, že nutný bude zásah státu.

"Legislativně to není vůbec jednoduchá věc. Snadno se o tom hovoří, ale musíme najít variantu, která bude mít největší přínos," řekl ČTK předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Kraje například zřizují střední školy, některé jsou také akcionáři nemocnic. Spadá pod ně i řada dalších institucí a organizací.

"Je pravda, že některé kraje mají cenu elektřiny fixovanou ještě na rok 2023. Ale podle mě tak v 90 procentech případech tomu tak není a takové kraje pak čeká výrazný nárůst výdajů za elektřinu," uvedl Kuba.

Středočeský kraj zatím nezná ceny, za které bude bude nakupovat energie příští rok, elektřinu a plyn má nakoupené pouze do konce roku. Od loňska nakupuje energie na burze PXE. Hejtmanství předpokládá, že letos za energie vydá 520 milionů korun.

Jihomoravský kraj zatím podle hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) energie nakoupené nemá, dělá si ale finanční rezervu. Brno má pro příští rok nakoupených zhruba 80 procent energií. Proti letošnímu roku zaplatí zatím zhruba o 250 milionů korun víc, řekla ČTK primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Podle ní se bude dokupovat zbývajících 20 procent.

Také Královéhradecký kraj zatím plyn a elektřinu v nízkém napětí na příští rok pro sebe a své organizace nakoupené nemá. Dosavadní kontrakt mu vyprší k poslednímu prosinci. Do konce roku 2023 má kraj zajištěn jen nákup elektřiny ve vysokém napětí. Energie pro příští rok se kraj bude snažit nakoupit letos na podzim, podobně jako to učinil loni. Kraj předpokládá, že za energie v roce 2023 zaplatí výrazně více než letos. Kromě výběru dodavatele energií prostřednictvím veřejné soutěže kraj hledá i další způsoby, jak nákup energií zajistit. Jedním z nich je například nákup přímo na burze.

Ústecký kraj zajistil pro všechny své organizace, jako jsou střední školy, domovy pro seniory či nemocnice, potřebný objem plynu a elektřiny na příští rok. Ceny jako jeden z mála krajů zafixoval. Náklady na plyn a elektřinu budou pro příští rok oproti letošnímu vyšší o 230 milionů korun.

V jiné situaci je například Liberecký kraj, který dvakrát neuspěl při nákupu energií, nedostal žádnou nabídku. Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj - SLK) míní, že trh při nákupu energií nefunguje a vláda by za této mimořádné situace měla zasáhnout.

Náměstek hejtmana Plzeňského kraje Pavel Hais (Piráti) v pondělí uvedl, že kraj a jeho organizace by podle současných cen platily příští rok za elektřinu a plyn dvanáctinásobek proti letošku. Zastavilo by to jeho rozvoj. Plzeňské hejtmanství se proto snaží cenu co nejvíce snížit.

Ministerstvo průmyslu a obchodu jednání s kraji o cenách energií připravuje. Ministr Jozef Síkela (za STAN) připustil, že pro kraje je nyní velmi náročné získat jiný než takzvaný spotový produkt, u kterého se platba odvíjí od aktuální ceny na burze. Ceny energií jsou přitom nyní na rekordní výši. Jedním z možných řešení by podle ministra bylo nakoupit část elektřiny pro potřeby státu a dále ji distribuovat mezi kraje.

Mimořádně rostoucí ceny energií řeší i státní instituce. Například Poslanecká sněmovna má na dodávky plynu a elektřiny uzavřené dlouhodobé smlouvy. V případě plynu zajišťuje smlouva stálou cenu ještě zhruba čtyři roky, uvedl tiskový odbor na dotaz ČTK. Elektřinu odebírá Sněmovna na základě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Cena za jednotku se mění čtvrtletně na základě informace o vývoji cen elektřiny pro daný segment průmyslových odběrů od Českého statistického úřadu. "Nelze tedy předpovědět, jaké budou ceny v budoucím období," uvedl tiskový odbor. U plynu má Sněmovna zafixovanou cenu do září 2026 pro maloodběr i pro místa se středním odběrem.

Témata:

Energetika | stars24.cz

Vstoupit do diskuse