Zeman Thunbergovou označil za sociopata. Udělí vyznamenání Zelenskému, ocenil Bohdalovou i Prymulu

"Jedna z našich poslankyň vystoupila s návrhem, abych udělil nejvyšší české vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, a já jsem se rozhodl tomuto návrhu vyhovět. Je tomu tak proto, protože ukrajinský prezident projevil odvahu a statečnost, a třebaže mu Spojené státy nabízely evakuaci, zůstal v hlavním městě své země, odkud řídí její obranu," oznámil Zeman.

Prezident připomněl, že ceremoniál se koná v době, kdy nedaleko od Česka "zuří válka vyvolaná ruskou agresí vůči vůči Ukrajině". "Myslím si, že je důležité právě při této příležitosti vzpomenout lidu Ukrajiny," řekl. Proto byla dnes na hradním nádvoří vyvěšena ukrajinská vlajka, poprvé zazněla ukrajinská hymna a pozvánka na večerní slavnost obsahovala prosbu o příspěvek na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Zeman už dříve v televizním vystoupení ruskou vojenskou akci na Ukrajině odsoudil. Ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo nazval šílencem.

V další části dnešního projevu se prezident Zeman věnoval podobně jako minulosti samotným oceněným. Jmenoval například bývalého britského politika Alfreda Duffa Coopera, který patřil ke kritikům někdejšího premiéra Neville Chamberlaina a jeho politiky ústupků vůči Adolfu Hitlerovi a který rezignoval na protest proti podpisu mnichovské dohody o postoupení českého pohraničí nacistickému Německu. "I to tehdy chtělo jistou dávku odvahy," poznamenal Zeman.

Prezident se pozastavil nad zpochybňováním vyznamenání herečky Jiřiny Bohdalové nebo zpěváka Karla Gotta. "Uvědomil jsem si, že tito závistiví kritici jsou v podstatě nešťastní lidé, neboť sami v životě málo dokázali," řekl Zeman. Zastal se také psychiatra Jaroslava Matýse, který čelil kritice mimo jiné kvůli výrokům o švédské aktivistce Gretě Thunbergové. "Domníval jsem se, že 30 let po revoluci nebude nikdo ostrakizován za svůj názor. Proto se i já domnívám, že Greta Thunbergová je sociopatické dítě," prohlásil prezident.

O životech oceněných lidí řekl, že byly naplněny beze zbytku. Prezident také poukázal v souvislosti s udílením státních vyznamenání na pojetí dějin jako životních příběhů výrazných osobností. Jak uvedl, je rád, se skončila doba, která dějiny chápala jako anonymní odosobněné zákonitosti a lze jim opět vdechnout život a personifikaci.

Zeman na Hradě při odloženém ceremoniálu předal státní vyznamenání

Při několikrát odloženém ceremoniálu Zeman udělil řády a medaile více než šesti desítkám osobností z řad vědců, vojáků, podnikatelů, politiků, umělců i sportovců. Někteří z pozvaných hostů předem avizovali, že kvůli dřívějším proruským názorům Zemana na Hrad nepřijdou.

Prezident republiky tradičně předává státní vyznamenání 28. října u příležitosti oslav vzniku republiky. Loni a předloni musela být ale slavnost zrušena kvůli pandemii koronaviru a kvůli pobytu Zemana v nemocnici. Odložen byl i náhradní termín stanovený na letošní 1. leden.

Na pódiu se tak dnes sešli ocenění za dva roky, pódium proto muselo být zvětšeno, bylo také upraveno bezbariérově. Zeman vyznamenání předával z invalidního vozíku, na kterém ho na pódium přivezl člen Hradní stráže v doprovodu jeho manželky Ivany. Z vozíku také pronesl projev. Na minulý ceremoniál v říjnu 2019 prezident ještě přišel a vyznamenání předával vestoje, projev tehdy pronesl vsedě. Vozík Zeman při svém oficiálním programu začal kvůli neuropatii nohou používat loni v dubnu.

Podle ředitele hradního protokolu Vladimíra Kruliše mělo být na ceremoniálu asi 600 hostů, v některých jiných letech bylo účastníků i 800. Některá místa v sále, zejména v jeho zadní části, zůstala neobsazená. Několik účastníků i z řad vyznamenaných mělo na šatech žlutomodrou trikoloru nebo odznáček v ukrajinských státních barvách na podporu země, která nyní čelí útoku ruské armády. Zakrytý nos a ústa měla podle stále platných protiepidemických pravidel pro vnitřní prostory velká část přítomných i členové Hradní stráže, Zeman ani vyznamenaní ne.

Jména oceněných byla netradičně známa již před ceremonií, Kancelář prezidenta republiky totiž seznamy vyznamenaných zveřejnila k 28. říjnům 2020 a 2021. Zeman se za poslední dva roky rozhodl vyznamenat 11 osobností Řádem bílého lva. Předal ho dnes válečnému veteránovi Miloslavu Masopustovi, herečce Jiřině Bohdalové, epidemiologovi a bývalému ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi a kosmonautovi Vladimíru Remkovi.

Posmrtně ho získali váleční veteráni Alexander Hess, František Chábera a Josef Koukal, legionář a oběť komunistického režimu Heliodor Píka, zpěvák Karel Gott, podnikatel Petr Kellner a britský politik Alfred Duff Cooper, který rezignoval na protest proti podpisu mnichovské dohody. Za Gotta vyznamenání převzala jeho manželka Ivana, za Kellnera jeho dcera Anna.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka dostal in memoriam Karel Raška, zakladatel moderní československé epidemiologie. Stejný řád měl dostat i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona ale jeho ocenění Zeman odvolal.

Z původního seznamu oceněných dnes chyběl také psychiatr a spisovatel Jan Cimický, který se rozhodl nepřevzít medaili Za zásluhy kvůli obviněním ze sexuálního napadení a obtěžování. Nepřišel dnes také olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek, který svou účast na slavnosti nepovažuje za vhodnou kvůli válce na Ukrajině. Při ceremoniálu dnes Krpálkovo jméno nepadlo. Později si medaili Za zásluhy převezmou budoucí policejní prezident Martin Vondrášek a novinář Petr Nováček.

Mezi dalšími oceněnými jsou třeba štábní praporčice Michaela Tichá, která zemřela na misi na Sinaji, kapitán Zdeněk Poul, který se zásadně zasloužil o záchranu afghánských spolupracovníků českého státu z Kábulu, nebo český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun.

Projev prezidenta Miloše Zemana při předávání ocenění k 28. říjnu

Vážený pane prezidente Klausi, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové,

jsem rád, že se dnes opět setkáváme při příležitosti udělení státních vyznamenání výrazným osobnostem naší společnosti. V minulých dvou letech to bylo obtížné vzhledem k mé nemoci i vzhledem k pandemii covidu. O to důležitější je uvědomit si, v jaké době, v jakých dnech se setkáváme dnes.

Nedaleko od našich hranic zuří válka. Válka vyvolaná ruskou agresí vůči Ukrajině. A myslím si, že je důležité právě při této příležitosti vzpomenout lidu Ukrajiny. Proto dnes na hradním nádvoří byla vyvěšena ukrajinská vlajka, proto poprvé zazněla ukrajinská hymna, a proto jsme vás poprosili v pozvánce na toto naše setkání, abyste finančně, například prostřednictvím katolické charity, přispěli na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Nejenom to, jedna z našich poslankyň vystoupila s návrhem, abych udělil nejvyšší české vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Zelenskému a já jsem se rozhodl tomuto návrhu vyhovět. Je tomu tak proto, protože ukrajinský prezident projevil odvahu a statečnost. A třebaže mu Spojené státy nabízely evakuaci, zůstal v hlavním městě své země odkud řídí její obranu.

Tím už přecházím k tématu, které nás vždy spojovalo v minulých letech. K tématu ocenění výrazných osobností nejenom, i když převážně, české společnosti. A jsem si vědom toho, že těchto osobností je daleko více, než můžeme při této příležitosti ve Vladislavském sále ocenit.

Rád přijímám návrhy obou komor našeho Parlamentu, ale se stejnou pozorností přijímám i návrhy naší veřejnosti. A každý rok je těchto návrhů minimálně několik set. A já vždy lituji, že s prostorových důvodů nelze vyhovět všem, i když by si to všichni nesporně zasloužili. Nechci, aby desítky dnes vyznamenaných slyšely svůj životopis, protože ho sami dobře znají, ale přesto mi dovolte říci alespoň několik poznámek.

Mezi vyznamenanými je rovněž člověk, který prokázal svoji odvahu. A když začnu vzdálenější minulostí, připomenu rok 1938, rok mnichovské dohody, kdy člen britské vlády Duff Cooper jako jediný ministr britské vlády protestoval proti mnichovské dohodě. I to tehdy chtělo jistou dávku odvahy. Ale daleko výraznější odvaha, která s sebou nesla riziko života, se projevovala v době druhé světové války.

Bohužel už těm, kteří dnes obdrží řád Bílého lva, nemůžeme vyjádřit svoji úctu osobně, protože nejsou mezi námi. Připomeňme si tedy alespoň, že bojovali proti německému nacismu, jak na západní, tak na východní frontě. A oběma patří náš dík a náš obdiv a naše úcta.

Mezi vyznamenanými je i účastník pražského povstání, který se dožívá požehnaného věku 90 let. Mezi vyznamenanými je i řada těch, kteří slaví osmdesáté narozeniny a dovolte mi, abych jim ze srdce blahopřál. A zvláštní úcta patří paní profesorce Veselé, která je dnes mezi námi rovněž přítomna a která se blíží obdivuhodnému věku jednoho sta let.

Bohužel nevzpomínáme jenom těch, jejichž život skončil úspěchem, ale i těch, kteří na svoji statečnost doplatili. Vedle hrdinů druhé světové války je to například generál Heliodor Píka, který byl popraven v roce 1949. Řada dalších osobností, které byly diskriminovány a pronásledovány komunistickým režimem.

Vstoupíme-li do radostnějších dob, tedy do dob dnešních, jsem rád, že mohu udělit nejvyšší vyznamenání skvělé herečce, skvělému zpěvákovi, vynikajícímu podnikateli, nebo například epidemiologovi, který zvládl první vlnu pandemie covidu. A řadě dalších.

Chtěl bych říci, že život těchto lidí, jejich životní příběh byl naplněn bezezbytku. Jak říká bible, byl naplněn měrou vrchovatou a našlapanou. A chtěl bych jim za to poděkovat a vyjádřit, věřím, že jménem všech přítomných, hlubokou úctu nad tím, co dokázali.

Musím se zmínit ještě o jedné věci, na kterou mimo jiné upozornil Karel Kryl. A nebude to věc příjemná. Karel Kryl kdysi označil Česko jako zemi závisti. A existuje řada příkladů, které bohužel toto označení potvrzují.

Nevyšel jsem například z úžasu, když jsem se v Lidových novinách dozvěděl od dvou poněkud zapšklých novinářů, jak zpochybňují vyznamenání Jiřiny Bohdalové nebo Karla Gotta. Ale uvědomil jsem si, že tito závistiví kritici jsou v podstatě nešťastní lidé, neboť sami v životě málo dokázali a jak upozornil jeden náš psycholog, svojí závistivou kritikou se svým způsobem mstí za svoji bezvýznamnost.

Mezi vyznamenanými je i dětský psycholog, který byl nedávno ostrakizován za svůj výrok, že Greta Thunbergová je sociopatické dítě. Domníval jsem se, že 30 let po revoluci nebude nikdo ostrakizován za svůj názor. A proto se i já domnívám, že Greta Thunbergová je sociopatické dítě.

Ale co je důležitější, jak se k těmto nešťastným kritikům chovat. Vy, kteří dnes přebíráte státní vyznamenání, jistě budete vystaveni této kritice a možná, že vás bude i bolet. Dovolte mi, abych vám dal jednu radu: ignorujte je. Nepouštějte se s nimi do polemiky, protože jak říkal můj přítel a bývalý ministr kultury Pavel Dostál: s domovnicí se nediskutuje.

Dámy a pánové, domnívám se, že nyní můžeme přistoupit k ocenění jednotlivých vyznamenaných. Nechci vás trápit tím, že bych dlouhým projevem popisoval jejich životy, ale dovolte mně na závěr svého vystoupení zmínit něco, co jako jakési paradigma, zastřešuje tento pohled.

Britský historik Arnold Toynbee chápal dějiny jako životní příběhy výrazných osobností. Dovoluji si poznamenat, že tyto příběhy mohly být i negativní, pokud to byly příběhy zločinců, a my jsme uplynulých 40 let byli vystaveni jiné filozofii dějin. Filozofii, která chápala dějiny jako jakési anonymní odosobněné zákonitosti, které byly dokonce přirovnávány k zákonitostem přírodním. Jsem rád, že tato doba skončila a že dějinám můžeme opět vdechnout jejich život a jejich personifikace.

A není náhodou, že pro ocenění tohoto roku jsme zvolili den narozenin Tomáše Garrigua Masaryka. Troufám si poněkud kacířsky říci, že bez činnosti tohoto člověka, bezesporu nejvýraznější politické osobnosti našich moderních dějin, by zde možná nebylo samostatné Československo. A totéž samozřejmě platí i o dalších tvůrcích naší nezávislosti. Vzdejme tedy jim naši úctu a obdiv.

Dámy a pánové, přeji vám vše dobré a doufám, že již v klidnější době se opět setkáme 28. října tohoto roku.

Děkuji vám za vaši pozornost.

Témata: Pražský Hrad státní vyznamenání Miloš Zeman