Vláda ruší nutnost předkládat covid pasy. Novela pandemického zákona byla schválena

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dnes v aktuálně platném opatření povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. Fiala řekl, že kabinet nerozhodl pod tlakem soudního verdiktu, ale na základě doporučení odborníků. "Rozhodnutí soudu to pouze o několik dní urychlilo. Nejde o nepromyšlený krok, ale o naplňování strategie naší vlády v boji s covidem," konstatoval premiér.

V platnosti podle něj zůstane povinnost nosit respirátory ve vnitřních prostorách. "Podle odborníků se ukazuje jako vysoce efektivní a zároveň je minimálně omezující," řekl. I nadále bude platit také omezení počtu účastníků na hromadných akcích, doplnil Fiala. Vláda ani po rozvolnění opatření neočekává zvýšení tlaku na nemocnice nebo omezení dostupnosti služeb.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že od 9. února může kdokoliv do jakéhokoliv zařízení bez certifikátu. "Říkal jsem, že nejpozději začátkem března oznámím omezení opatření, nakonec jsme s odborníky dospěli k tomu, že to můžeme udělat daleko dříve v postupném režimu. První krok je vypnutí certifikátů, další je ukončení plošného testování," řekl. Kabinet už dnes dříve oznámil, že plošné testování skončí ve školách i firmách k 18. únoru.

Úřady zřejmě budou moci omezit pandemickým zákonem širší okruh činností

Protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout širší okruh činností než teď. Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Předpokládá to vládní novela zákona, kterou dnes s úpravami schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze po více než 35 hodinách od úterního zahájení schůze. Poslanci mimo jiné podstatně snížili horní hranici pokut, které mohou úřady za porušení mimořádných opatření ukládat. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři. Opoziční SPD neprosadila zrušení pandemického zákona a ohlásila, že pokud bude zákon platit, napadne ho u Ústavního soudu.

Pro předlohu hlasovalo 70 ze 122 přítomných poslanců. Proti jich bylo 52. Novelu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Poslanci opozičních ANO a SPD hlasovali proti.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že schválené úpravy posunuly novelu správným směrem. Před poslanci opět slíbil, že bude pokračovat v uvolňování protikoronavirových restrikcí. "Pandemický zákon není nic jiného než pojistka, kdyby se něco mimořádného stalo," zdůraznil. Podle předsedy SPD Tomia Okamury je ale zákon "bezprecedentním útokem na práva a svobody občanů". Podání k Ústavnímu soudu se podle něho bude týkat i údajně bezdůvodného schvalování předlohy zkráceně ve stavu legislativní nouze. Poslanci ANO dílčí poslanecké úpravy novely podpořili, pro zákon jako celek ale podle předsedkyně frakce hnutí Aleny Schillerové hlasovat nemohli. Schillerová uvedla, že ačkoli jde o zásadní zákon, který rozděluje společnost, nebyl řádně prodiskutován.

Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví podle předlohy oznamovat lidem například i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou. Sněmovna možnost upravila na návrh poslanců vládní koalice tak, aby takový postup nemohl být zneužitelný. Zákon také zavede lhůtu, v níž má krajská hygienická stanice po námitce prošetřit důvodnost nařízené karantény či izolace.

Hlavní části pandemického zákona o možnosti vydávání mimořádných opatření mají platit podle schváleného pozměňovacího návrhu zdravotnického výboru do konce listopadu. Původně měla jejich platnost skončit s únorem a vláda navrhovala prodloužení účinnosti zákona bez časového omezení.

Sněmovna na návrh koalice vyškrtla z novely ustanovení, podle nichž měla dostat pravomoc k vydávání protiepidemických opatření pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra. Úřady nebudou moci na rozdíl od současného znění pandemického zákona a vládního znění novely úplně zakázat soukromé a veřejné akce, a také provoz hudebních, tanečních nebo herních klubů či diskoték, heren a kasin. Jejich provoz budou moci pouze omezit.

Restrikce se nadále budou moci týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. "Navrhovanými změnami dojde pouze k rozšíření subjektů, kterých se omezení a stanovení podmínek dotýká, nedochází však k založení typově zcela nového druhu regulace," stojí v důvodové zprávě k novele.

Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic budou moci nově regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně, na tržišti a v tržnici, a to včetně provozní doby. Budou se moci týkat také zoologických a botanických zahrad, různých kulturních institucí, památek nebo třeba hvězdáren. Úřady budou moci podle pandemického zákona regulovat také hudební, divadelní a filmová představení, taneční produkce, slavnosti, kulturní festivaly či veletrhy a dále dětské zotavovací akce a příměstské tábory.

Opatření budou moci omezit provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku ve všech typech škol i v předškolních zařízeních. Regulace se bude moci týkat rovněž činností vykonávaných mimo provozovny, například přímo u zákazníka. Jde mimo jiné o kadeřnické služby a o kosmetiku.

Posílení pravomocí hejtmanů prosadil poslanec ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Hejtman by po projednání v krizovém štábu mohl podle zákona vyzvat krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření, mohl by případně navrhnout i jeho znění. Hygienická stanice by musela výzvu hejtmana projednat.

Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, Sněmovna snížila podle návrhu koalice na pětinu. Maximální pokuta činí v současnosti tři miliony korun, nově by byla nejvýše 600.000 korun. Při opakovaném prohřešku by se nejvyšší možná pokuta snížila z až čtyř milionů na maximálně 800.000 korun.

Témata: Poslanecká sněmovna zákony