Spadla klec. Miloš Zeman není schopen vykonávat své pravomoci. Zpráva, kterou dnes přednesl Česku předseda Senátu Miloš Vystrčil, je sama o sobě závažná, stejně jako vyjádření nemocnice, že o tomto stavu věděl minimálně hradní kancléř bez prověrky Vratislav Mynář. V době, kdy byl údajně přítomen podpisu rozhodnutí o svolání zasedání Sněmovny, které převzal Radek Vondráček. Podpisu, o jehož pravosti se pochybuje. Vondráček, jehož tvrzení vyvrátila policie. Že na celé věci něco nesedí? Správně. Někdo lže. A hodně.
Události nabraly turbulentní spád. Zeman není schopen vykonávat svůj úřad a na snadě je jeho pravomoci převést dle článku 66 ústavy České republiky. Takový proces ale není okamžitý a s největší pravděpodobností se kvůli povolební výměně poslanců neodehraje dříve, než 8. listopadu.
Do té doby je čas bilancovat nad tím, co už víme. Zeman je hospitalizován přes týden a podle stanoviska Ústřední vojenské nemocnice není v schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Informace, o které hradní představitelé nepochybně věděli, ale pokusili se jí utajit.
Jak ostatně uvedla sama nemocnice, Mynář měl toto stanovisko k dispozici už ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval setkání Zemana se šéfem Sněmovny Radkem Vondráčkem. A tam údajně Zeman podepsal rozhodnutí o svolání zasedání nové Sněmovny.
Samotný dokument vyvolal otázky z hlediska pravosti podpisu, stejně jako Vondráčkova návštěva nemocnice. Lékaři o ní nevěděli a policie popřela Vondráčkovo tvrzení, že by ho k Zemanovi doprovodila. Kdo tady tedy lže?
Na stejnou otázku se můžeme ptát i Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který například před zhruba týdnem uvedl: "Informace budeme poskytovat s úměrou, jak bude nezbytné." Sdělení, že prezident není schopen pracovat, nepovažoval za nezbytné?
V neposlední řadě Vondráček po setkání se Zemanem uvedl, že nezpůsobilost prezidenta jsou jen spekulace. Den poté, kdy byl o nezpůsobilosti Zemana zpraven Mynář, který měl být jejich setkání přítomen.
Není divu, že předním účastníkům celého Zemanova cirkusu nikdo nevěřil. A i když se Ovčáček v minulosti dušoval, že Zeman je schopen pracovat, souběh okolností ukázal, že jeho slovům věří jen málokdo. Mluvčí bez důvěry pak už ale není mluvčí, stává se pouze figurkou, jejíž slova nelze brát vážně.
Po dnešních událostech je jisté, že v tom není sám, a slova dalších osob placených z veřejných peněz je třeba brát od počátku s rezervou a přistupovat k nim s nedůvěrou. Lež má zkrátka krátké nohy a nevyplácí se. V šoubyznysu se nelže. A v politice také ne.
Z celé situace je ale třeba vyvodit důsledky, a není moc východisek. Zákonodárci nemají jinou možnost, než Zemanovi odebrat jeho pravomoci. A to neprodleně, jakmile to bude možné. Vondráček by měl okamžitě rezignovat, stejně jako Ovčáček a Mynář. A do celé věci by měly aktivně vstoupit orgány činné v trestním řízení a prověřit možné přisvojení si pravomocí.
Hra, kterou s Českem rozehráli lidé kolem Zemana, je trapná, ostudná a potupná. Je na čase, aby skončila. Můžeme se ptát, nakolik se v ní angažuje sám prezident a nakolik se jedná o vůli hradního osazenstva. Ptát by se ale měla zejména policie a politici, kteří by měli jednoznačně navrátit Česku stabilitu. Byť aspoň na čas, protože jak dobře víme, článek 66 prezidenta nesesadí. Bohužel.
Témata: Miloš Zeman Vratislav Mynář Radek Vondráček (ANO) Jiří Ovčáček