Senát: Zeman výroky k ruské anexi Krymu legitimizoval agresi
Prezident Miloš Zeman podle Senátu svými výroky k ruské anexi Krymu legitimizoval agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem. Hlava státu by měla respektovat českou zahraniční politiku, shodla se dnes horní komora ve svém stanovisku. Nepřijala ale návrh Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN), podle něhož prezident poškozuje zájmy České republiky.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček výtky Senátu odmítl. "Pan prezident anexi Krymu nelegalizoval. Vyjádřil vyvážené a realistické stanovisko. Z hlediska české zahraniční politiky tedy nedošlo k vybočení," napsal mluvčí.
Senát se Zemanovými výroky týkajícími se ruského obsazení ukrajinského Krymu vyjádřil nesouhlas. "Těmito výroky prezident republiky legitimizuje agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem," konstatovala horní komora v usnesení, které podpořilo 38 ze 47 přítomných senátorů. Proti byli jen tři zástupci klubu Strany práv občanů a komunistů, šest senátorů se zdrželo.
Od Zemanových výroků se v diskusi distancovala většina vystupujících. Podle autora usnesení, předsedy evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) prezident "hodně šlápl do porcelánu". Senátor a exministr Jiří Dienstbier (ČSSD) uvedl, že v případě Zemanova znovuzvolení počátkem příštího roku by se Parlament měl zabývat ústavní možností jeho odvolání.
Komunistický senátor Václav Homolka vybízel Senát ke zdrženlivosti. Podobně jako předseda zemanovské Strany práv občanů Jan Veleba uváděl, že prezident je volen přímo, a je tedy odpovědný jen občanům.
Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil. Jeho výroky už ve středu odmítla také vláda, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byly v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR.
Senát ve svém stanovisku, které připravil, připomenul také svůj loňský postoj k ruskému obsazení Krymu. V něm jeho oddělení od Ukrajiny označil za výsledek ruské agrese, které nemá oporu v mezinárodním právu. Horní komora loni také vyzvala hlavu státu ke zdrženlivosti v jejích vyjádřeních. Prezident by podle senátorů neměl poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů ani ohrožovat spojenecké závazky a hodnotovou orientaci Česka.
Témata: Miloš Zeman Krym Ukrajina
