Marek Eben na Hrad? Lidé hodnotí Zemana stále hůře
Hodnocení prezidenta Miloše Zemana ze strany veřejnosti se proti loňskému podzimu dál zhoršilo. Celkově si vysloužil za své počínání od lidí při hodnocení jako ve škole průměrnou známku 3,8. Na podzim to bylo 3,6. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK, která zaznamenala zhoršení hodnocení hlavy státu již na podzim. Nyní si Zeman pohoršil ve všech hodnocených oblastech a nejvýrazněji ve své dosud velmi "silné disciplíně", a to zájmu o problémy občanů.
Zemanův zájem o problémy občanů dotázaní ohodnotili průměrnou známkou 3,7, na podzim to bylo 3,4. Nejkritičtější jsou ale lidé k prezidentovi za je aktivitu v době koronakrize a jeho způsob vystupování na veřejnosti, dostal za to v průměru "čtyřku". Proti podzimu je to mírné zhoršení.
Od podzimního průzkumu se mezi lidmi zvýšilo i vnímání nedůležitosti prezidentské funkce o pět procentních bodů na 35 procent. Dál ale v populaci převažují lidé, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit, což prosazuje 22 procent dotázaných, nebo zachovat současné nastavení, což je názor 43 procent účastníků průzkumu.
"Odlišnosti v nazírání na prezidentský úřad lze analyzovat dle politických preferencí. Zatímco voliči hnutí ANO a SPD si přejí posílení pravomocí prezidenta, tak voliči Pirátů se STAN a koalice SPOLU by zachovali současné nastavení, i když úřad prezidenta vnímají jako důležitý," uvedl k výsledkům Jan Burianec ze STEM/MARK.
Nedůležitost prezidentského úřadu pak podle autorů průzkumu častěji zmiňují ženy, lidé ve věku 30 až 45 lety nebo ti, kteří nedůvěřují vládě. "I z jiných výzkumů víme, že rapidní pokles nedůvěry ve vládu pramení především z (ne)zvládání epidemické situace, což není problém pouze tuzemské krajiny," doplnili autoři.
Co se týče budoucího prezidenta, lidé proti podzimu více upřednostňují energetického a vitálního člověka, který je schopen převzít odpovědnost v období krize. Nižší váhu pak přikládají politické a životní zkušenosti, budoucí kandidát tedy nemusí být vyloženě politický matador. "V popředí je stále a neochvějně morální autorita doplněná reprezentativním vystupováním," plyne z průzkumu podle jeho autorů.
Podle průzkumu patří mezi desítku nejvážnějších potenciálních kandidátů na prezidenta moderátor a herec Marek Eben, senátorka Miroslava Němcová, generál Petr Pavel nebo senátoři Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer či Miloš Vystrčil. Premiér Andrej Babiš z této desítky vypadl, přitom ještě v září 2019 byl na špici.
Autoři průzkumu ale upozornili, že na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Navíc pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. "Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní dostal dokonce na první příčku. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu prý vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem," doplnil Burianec.
Agentura provedla průzkum na přelomu března a dubna mezi osmi stovkami lidí staršími 18 let.
Témata: prezident čr Marek Eben Miloš Zeman
