Jan Novák
stars24.cz

Konflikt v Top hotelu se rozhořel v okamžiku, kdy zkolaboval po oslavě opilý novinář Milan Rokytka, publikující například na Parlamentních listech. Přítomní reportéři se snažili pouze událost zaznamenat a dostali se do sporu s hosty ze štábu.

Ostrý souboj na pěsti má „na svědomí“ ve štábu Miloše Karel Slezák, který sám pracoval v minulosti a pracuje až do současnosti jako novinář. Také se věnoval boxu. Zajímavé je, že každý boxer, který začne tento sport provozovat skládá jakousi přísahu, že to, co se neučí nebude používat na veřejnosti. Milan Rokytka, kterého Slezák neopatrně položil na pódium, měl podle jeho slov srdeční kolaps. Namísto toho, aby mu poskytl první pomoc se šel zabývat „neodbytnými“ novináři.

Na jednoho z novinářů dokonce začal útočit pěstmi. "Pěsti byly nutné. Toho nebylo tolik, to byl jeden dva údery. On udělal pohyb… Prostě to je reakce," hájí své chování Karel Slezák, který se vyjádřil pro Blesk.

Po třech úderech novináře se ho dotázal, jestli „chce dostat přes držku“. Když ho novinář vyzval, aby s ním šel na policii, řekl mu: „Běž do prdele, ubožáku.“ Nakonec ho uklidňovali i pořadatelé slovy: „Jste normální? Nedělejte ostudu.“ Slezák pak, i když byl akreditován jako novinář, zůstal v sále, kam ostatní reportéři nemohli. Serveru iRozhlas řekl, že útočil, protože novinář ho chtěl udeřit.

Slezák si ale nemyslí, že bylo jeho chování přehnané: "Prosím vás, to nebylo prudce. Já jsem také novinář. Tam se položil člověk, měl kolaps. Shodou okolností toho pana Rokytku (poz. red. Milan Rokytka, KSČM) znám, a to nebylo jen tím, že byl napitý, měl srdeční kolaps. Ještě jsem mu zkusil puls, ten člověk téměř nedýchal."

Novináře ale naštvali novináři

„A teď se tam stahovala ta smečka, já jsem jim říkal: Prosím vás, tohle už není záležitost pro vás. Ne, hledali pikantní záběr. Já to chápu jako novinář, ale lidsky to přece takhle nejde. Tam nemluvím o tom, že mě napadl ten s fousem. Tak jsem musel reagovat," hájí své chování.

Slezák tvrdí, že atakovaný novinář chtěl zaútočit, ale měl mobil v ruce. „Druhou mě chtěl uhodit. A to už nemluvím o tom, co mi řekl. Prosil jsem je, říkal jsem jim několikrát, mám na to řadu svědků, když jsem odcházel, lidi mi říkali, že mi to dosvědčí. Prostě byl to hyenismus," odpověděl Blesku.

Nebyl v sále jako ochranka, ale jako novinář: „Jsem novinář, byl jsem tiskový tajemník několika ministrů, jsem registrován v Pražském zpravodaji, takže nějakým způsobem jsem tu akci chtěl využít," vysvětlil s tím, že útok na novináře bylo "normální, lidské, odůvodněné jednání."

Na dotaz iRozhlasu „Nemyslíte, že novináři pouze dělali svoji práci?“ odpověděl Slezák takhle: „Dobře, dělali. Podívejte se, já jsem novinář přes 30 let, byl jsem tiskový tajemník několika ministrů financí, takže vím dobře, o co jde. Jestli vám to připadá etické, že ten člověk je tam v ohrožení života bez ducha a oni jdou dělat detailní záběry... To se dá i politicky všelijak zkreslit tyhle věci. Já nikomu nefandím, vůbec to nemělo s volbami nic společného, to byla taková společenská věc.“

Šolta: Měl jsem je vyhodit z okna

Jan Šolta na zveřejněných záběrech nejdříve reportéry slovně napadl. Říkal jim, ať jdou do p*dele a opakovaně je oslovoval jako „novinářské hyeny“. Jednoho z novinářů potom vytlačil ze sálu a potom mu shodil kameru. Redaktorku serveru Seznam Zprávy potom fyzicky napadl a řekl jí: „Ty běž taky do p*dele.“

Jan Šolta, který jako jeden z prvních začal novináře konající svou práci vytlačovat, pro server iRozhlas na dotaz, zda byla jeho reakce odpovídající prohlásil: „Byla nepřiměřená, protože jsem je měl vykopat, vyházet z okna. To se nedělá, neposkytnout pomoc svému umírajícímu kolegovi.“

iRozhlas reaguje: Vykopat je z okna? Rozuměl jsem správně? „Jistě. Tam ale žádné okno nebylo. Já nevím, jak vy byste se zachoval humánně, ale jste povinen ze zákona poskytnout neodkladnou pomoc, což oni neudělali.“

Prohlášení Jana Šolta

V sobotu večer v pražském hotelu Top – již po skončení oficiální akce Strany práv občanů u příležitosti volby prezidenta republiky - zkolaboval novinář M.R., který krátce předtím přijel z obdobné akce sympatizantů Jiřího Drahoše. Nutno předem podotknout, že akce Strany přátel občanů (SPO) v hotelu Top byla uspořádána ve dvou sálech – ve žlutém pro novináře se žlutými visačkami a v modrém pro členy a sympatizanty SPO, kteří si zde pro sebe objednali a zaplatili pohoštění, kam proto nezvané osoby neměly přístup. K viditelné nelibosti novinářů a kameramanů byly oba sály po celou dobu odděleny posunovacími dveřmi, na což pečlivě dohlížela ochranná služba.

Po odjezdu pana prezidenta a skončení oficiální části odešla i ochranka. Toho okamžitě zneužili někteří vyhladovělí a žízniví novináři a hbitě pronikali do modrého sálu ke stolům s občerstvením. Jedním z nich byl i zmíněný novinář M.R., který však při popíjení v modrém sále náhle zkolaboval. Byl jsem náhodou nedaleko, a proto jsem se mu okamžitě snažil poskytnout první pomoc, jak každému z nás velí nejen zákon, ale též občanská a humánní, lidská povinnost. Držel jsem ho v náruči, aby se nezadávil, a neobratně jsem se jej pokoušel oživovat. Současně jsem obracel na novináře a kameramany, kteří se okamžitě seběhli k této nečekané události, aby konečně ulovili a natočili nějakého „sólokapra“, když už se jim nepodařilo zaznamenat toužebně očekávanou porážku Zemana a jeho příznivců nebo aspoň provokující obnaženou Ukrajinku.

Žádal jsem a opakovaně prosil tyto nečinně přihlížející novináře a kameramany, dychtící pouze po senzaci, aby rychle zavolali záchranku a lékaře, protože jejich kolega – novinář! – nejevil známky života. Věřil jsem, že oslovení novináři a kameramani, neustále nás sledující a filmující, se jistě zachovají jako řádní občané a svému novinářskému kolegovi záchranku zavolají. Když se ani po cca 15 minutách záchranka neobjevila, zavolal jsem na záchranku sám, proč už nejedou. Ústředna mi však odpověděla, že ji dosud nikdo do hotelu Top nevolal! Teprve až po mém zavolání se záchranka rychle dostavila. Její lékař mj. žádal, aby všichni čumilové ihned vyklidili prostor, aby mohli začít se záchranou pacienta.

Vykázali jsme proto neustále natáčející kameramany z modrého sálu, kam stejně neměli dovolený přístup a uzavřeli posunovací dveře oddělující oba sály. Zvědaví novináři však tyto dveře opakovaně otvírali a nadále neurvale pronikali nadále do modrého sálu: někteří natáčeli, jiní se tam kvapně sytili. Při vytlačování nezvaných novinářů ze sálu se mj. dva novináři – oba byli viditelně označeni žlutou visačkou – dostali do křížku. Nevím, jak výstižně nazvat zmíněné chování klubka novinářů nečinně přihlížejících srdečním záchvatu svého novinářského kolegy, kteří, než aby mu zavolali záchranku, tak raději natáčeli joho možné umírání! Na neposkytnutí povinné pomoci sice pamatuje paragraf 150 zákona č. 40/2009 Sb., já si je však budu pamatovat jako novinářské hyeny!

Tato popisovaná událost není - kromě místa děje - v žádné přímé souvislosti s volbou prezidenta republiky. Současně deklaruji, že jsem nebyl členem žádného štábu této akce.

Témata:

prezidentské volby 2018 | Miloš Zeman | Karel Slezák | Jan Šolta | stars24.cz

Vstoupit do diskuse