Češi volí prezidenta: A zájem je obrovský, Zemana napadla nahá žena

Během dneška už volili současný prezident i všichni jeho vyzyvatelé, stejně jako premiér Andrej Babiš, bývalý prezident Václav Klaus nebo lídři parlamentních stran. Kromě Zemana o nejvyšší ústavní funkci usiluje bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš, někdejší premiér Mirek Topolánek, textař a podnikatel Michal Horáček, diplomat Pavel Fischer, lékař Marek Hilšer, podnikatel Vratislav Kulhánek (ODA), vydavatel a producent Petr Hannig (Rozumní) a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté). Jen jeden z nich se 8. března slavnostně ujme prezidentské funkce.

Žena, která se vrhla na prezidenta v pražských Lužinách, anglicky křičela "Zeman - Putinova děvka", stejná slova měla napsaná na hrudi. Okamžitě proti ní zakročila ochranka, prezident z místnosti s osobními strážci poté odešel. Po několika minutách se vrátil a vhodil lístek do urny. Uvedl, že je poctěn, protože ho napadla aktivistka skupiny Femen, která podle něj nedávno napadla také papeže. Policie případ prošetřuje jako podezření z trestného činu výtržnictví. Vyřešit jej chce ve zkráceném řízení a předat co nejrychleji soudu. Prezident Asociace osobních strážců ČR Pavel Caprata míní, že prezidentova ochranka odvedla při incidentu velmi dobrou práci.

Hnutí Femen se k napadení přihlásilo a uvedlo, že šlo o ukrajinskou aktivistku. Internetová stránka varuje, že volbou "věčně opilého Zemana" čeští voliči hlasují také pro jeho kremelského "pasáka" Vladimira Putina. Podobným způsobem napadla skupina Femen v minulosti i italského expremiéra Silvia Berlusconiho.

Prezidentští kandidáti Hilšer, Hynek, Hannig a Kulhánek aktivistku kritizují. Drahoš čin označil za nerozvážnost, Michal Horáček záležitost nechtěl komentovat. Mirek Topolánek a Pavel Fischer na dotaz ČTK zatím nereagovali. Premiér Babiš označil incident za nevhodný, podle něj uškodí pověsti ČR v zahraničí.

Drahoš očekává, že do druhého kola se dostane se Zemanem. Doufá, že v prvním kole bude mezi nimi příznivý rozdíl. Ve volební úspěch věří i Horáček. Topolánek řekl, že si přeje velkou účast. Rovněž Hynek by přivítal účast alespoň 60 procent voličů. Fischer spoléhá na občany v obcích a menších městech. Kulhánek po hlasování uvedl, že pokud bude zvolen, chce se zaměřit na prestiž republiky v zahraničí, rozvoj řemesel a sport mládeže. Pokud by postoupil do druhého kola volby Hannig, chtěl by se v něm střetnout se Zemanem. Hilšer by považoval za úspěch zisk 15 procent hlasů.

Klaus po hlasování novinářům řekl, že novou hlavou státu by měl být člověk, který nespadl z nebe, ale prošel politikou. Z devíti kandidátů jeho požadavkům odpovídají Zeman a Topolánek. Koho z nich volil, Klaus nechtěl prozradit. Předseda ODS Petr Fiala dnes vyzval všechny, kdo si nepřejí pokračování současného prezidenta ve funkci prezidenta, aby se zúčastnili voleb a nenechali se překvapit už v prvním kole. Koho sám volil, Fiala novinářům neřekl.

Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že ve volbách odevzdal hlas současnému prezidentovi. Zeman prý nejvíce vyhovuje podmínkám komunistů. Také šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura volil Zemana. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil volil Drahoše. Je to prozápadní politik, který bude českou společnost spojovat, míní. V úspěch Drahoše doufá také předseda lidovců Pavel Bělobrádek, volil ho i předseda STAN Petr Gazdík. Šéf Pirátů Ivan Bartoš dal hlas Hilšerovi.

Hlasuje se i na českých velvyslanectvích v zahraničí. Voleb si všímají i zahraniční média. Ruský liberální list Kommersant napsal, že proruský kandidát Miloš Zeman může vyhrát první kolo, ale prohrát v druhém. Drahoš by pro Rusko podle autora nebyl tak výhodný partner. Deník Ukrajinska pravda napsal, že "proruský kandidát Zeman kráčí k vítězství" i s kontroverzními výroky o anektovaném Krymu a s problémy s alkoholem. Porážka Zemana by byla dobrým dnem pro Česko i Evropu, je přesvědčen německý deník Süddeutsche Zeitung. Současný prezident zemi rozděluje populismem a provokacemi, konstatuje zase server magazínu Spiegel. Českým prezidentským volbám se nezvykle široce věnují i další německá média.

První přímá prezidentská volba v historii republiky se konala v roce 2013, tehdy vyhrál Zeman. Předtím hlavu státu vybíral parlament.

V Jihomoravském kraji přišlo do 16:30 k volbám 17,39 procenta oprávněných voličů. V Brně jich bylo necelých 20 procent. Více než pětina lidí stihla do 16:30 volit třeba v Hodoníně a v Rosicích na Brněnsku.

Ve Zlíně činila v 15:45 volební účast v prvním kole prezidentských voleb 13,78 procenta. V prvním kole před pěti lety dosáhla v krajském městě ve stejném čase hodnoty 16,61 procenta. V jednom z největších volebních okrsků v Kroměříži, kterým je Zámoraví s bezmála 1300 oprávněnými voliči, činila v 16:00 podle mluvčího kroměřížské radnice Jana Vondráška volební účast 17,5 procenta.

Tradičně velmi nízký zájem je o volby v mosteckém okrsku číslo 20 ve čtvrti Chanov, která patří mezi sociálně vyloučené lokality. Na ulici je mezi paneláky sice živo, ale před základní školou, v níž je volební místnost, se nikdo nezdržuje. Na seznamu je zapsáno 765 oprávněných voličů, k dnešním 16:00 jich přišlo šest, řekla ČTK předsedkyně místní volební komise Ludmila Kovářová.

Témata: prezidentské volby 2018 Volby