Dvě hodiny zbývají do otevření volebních místností, v nichž si dnes a zítra miliony oprávněných voličů vyberou nového prezidenta. Ačkoliv se počítá i s druhým kolem přesně za dva týdny, vůbec k němu dojít nemusí. O prezidentovi totiž může být jasno už v sobotu.
Prezidenta musí zvolit nadpoloviční počet voličů, kteří přišli k urnám. Pokud přesáhne některý z kandidátů padesátiprocentní hranici hlasů, automaticky volby vyhrává už po prvním kole. Pokud ne, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do kola druhého. V něm už jeden z kandidátů získá nadpoloviční většinu určitě.
V případě, že by v prvním kole došlo ke shodě hlasů, postoupit může i více kandidátů. To je ale velmi nepravděpodobné, i když ne zcela nemožné.Na rozdíl od amerického volebního systému ale v tomto případě nerozhoduje hod mincí, nýbrž opět voliči.
Češi letos vybírají z devíti voličů, mezi nimiž se nachází politici, umělci i vědci: Jiří Drahoš (68) – bývalý předseda Akademie věd, kandiduje jako nestraník, Pavel Fischer (52) - diplomat a manažer, expert na strategické a bezpečnostní otázky, Petr Hannig (71) - hudebník, producent, předseda strany Rozumní, Marek Hilšer (41) - lékař a občanský aktivista, kandiduje jako nestraník, Michal Horáček (65) - podnikatel a textař, kandiduje jako nestraník, Jiří Hynek (56) - šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), kandiduje za Realisty, Vratislav Kulhánek (73) – bývalý šéf Škody Auto, kandiduje za ODA, Mirek Topolánek (61) - expremiér a bývalý předseda Rady Evropské unie a Miloš Zeman (72) – současný prezident.
Většina Čechů by už měla mít v ruce volební obálky, řada z nich ale stále není rozhodnutá, komu svůj hlas vhodí. Právě tito voliči ale zřejmě rozhodnou o tom, kdo bude příští prezident. Podle posledních průzkumů mají největší šance na zvolení současná hlava státu Miloš Zeman a v těsném závěsu Jiří Drahoš.
Lidé tak svými hlasy rozhodnou nejen o tom, kdo bude o státních svátcích klást věnce k památníkům či udělovat vyznamenání, čí portréty budou na poštovních známkách nebo ve veřejných budovách a kdo k nim bude koncem roku promlouvat s bilančním projevem. Ovlivní především to, v čích rukou bude jmenování vlády, vedení ČNB a soudců a kdo získá právo vetovat přijímané zákony, udělovat milosti a reprezentovat Česko při vrcholných jednáních.
Není bez zajímavosti, že letos své kandidáty do prezidentských voleb nepostavily parlamentní strany. Jejich představitelé ale většinou vyjádřili podporu některému z adeptů, převážně Zemanovi nebo Drahošovi, kterého doporučují volit ti, kteří se obávají mocenského tandemu Zemana a premiéra Andreje Babiše.
Sluší se také připomenout, že každý z kandidátů mohl do kampaně vložit nejvýše 40 milionů korun. K této hranici se přiblížili pouze Horáček a Drahoš, naopak Zeman podle svých slov sice kampaň nevede, jeho billboardy a plakáty jsou ale nejviditelnější.
Na rozdíl od sněmovních voleb se ale peníze kandidátům nevrátí. Nefunguje zde žádný příspěvek od státu na volební náklady podle počtu dosažených hlasů.
Ať už se stane novým prezidentem kdokoliv, moc ovlivnit volby mají v rukou pouze voliči. Nemusejí se také obávat volebních manipulací, na všech stupních zpracování jsou totiž aplikována příslušná opatření včetně celé soustavy kontrolních čísel, která případnému šachování s hlasy zamezí.
Přijďte k volbám a rozhodně o budoucnosti České republiky i vy!
Témata: Volby prezidentské volby 2018
Banán přilepený lepící páskou se prodal. Za částku, které se jen těžko věří
Eva Pavlová se stala terčem nespokojených občanů. Jak to nesla?