Pohřeb Karla Schwarzenberga (†85): Kněz Halík sdělil detaily a zavzpomínal

Halík to řekl v pořadu Interview ČT24. Schwarzenberg podle něj dodal společnosti něco velmi potřebného. "Ukázal, že věci, které se kladly do protikladu, vlastně nejsou protikladem, ale potřebují se navzájem. To je například češství a evropanství," vysvětlil renomovaný teolog. 

Podle kněze je oddělování zmíněných dvou vlastností nebezpečné. "Odtrhnout češství od toho evropského kontextu znamená proměnit vlastenectví v šovinismus," konstatoval. 

Halík už dříve prozradil, že kníže chtěl mít rozloučení v kostele Nejsvětějšího Salvátora, který by však nepojal všechny hosty. Rodina se proto nakonec rozhodla pro katedrálu svatého Víta na Pražském hradě. Obřad proběhne v sobotu 9. prosince. Halík přednese kázání, mši odslouží pražský arcibiskup Jan Graubner.

Pozůstalí přijali nabídku státu, aby šlo o pohřeb se státními poctami. Veřejnost se bude moci poklonit u rakve, která bude od středy 6. do pátku 8. prosince vystavena v kostele Maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem. Kníže by měl následně spočinout v rodinné hrobce, která se nachází v zámeckém parku na Orlíku.

Schwarzenberg byl v posledních dnech před smrtí letecky přepraven do nemocnice ve Vídni, důvod hospitalizace prozradit nechtěl. Chyběl už v sobotu 28. října na Pražském hradě, ačkoliv mu u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu bylo prezidentem Petrem Pavlem propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání. Řád Bílého lva občanské skupiny 1. třídy za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky tak převzal jeho syn.

Schwarzenberg byl šlechticem a příslušníkem české větve rodu Schwarzenbergů, podle dědičného titulu byl knížetem ze Schwarzenbergu, vévodou krumlovským, hrabětem ze Sulzu a lankrabětem klettgavským. 

Narodil se 10. prosince 1937 v Praze, po nástupu komunistů v tehdejším Československu se rodina uchýlila do emigrace do Rakouska, kde i kníže setrval až do sametové revoluce v roce 1989. Po ní se poprvé přiblížil vrcholné politice, když se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. 

Výraznější politické angažmá začalo po přelomu tisíciletí. Schwarzenberg v roce 2004 napodruhé uspěl v senátních volbách, když byl do horní parlamentní komory zvolen ve volebním obvodu Praha 6. V lednu 2007 se jako kandidát Strany zelených stal poprvé ministrem zahraničních věcí. Ve funkci setrval do května 2009.

V témže roce stál u vzniku nové politické strany TOP 09, kterou založil společně s Miroslavem Kalouskem. Do listopadu 2015 byl jejím předsedou, než ho nahradil bývalý ministr financí. Od července 2010 byl téměř tři roky opět šéfem české diplomacie a také místopředsedou vlády premiéra Petra Nečase.

Schwarzenberg se také v roce 2013 zúčastnil první přímé prezidentské volby, v níž postoupil do druhého kola, v němž prohrál s bývalým premiérem Milošem Zemanem. V politice nakonec zůstal do konce předchozího funkčního období Poslanecké sněmovny na podzim 2021, po němž odešel do důchodu. 

Témata: Karel Schwarzenberg Tomáš Halík