Deště v minulém týdnu na části území Česka pomohly zemědělcům a alespoň částečně eliminovaly sucho v půdě do jednoho metru. Nejvýrazněji pršelo v severojižním pásu od Krkonoš a Jeseníků po jižní Moravu a východní část Vysočiny. Přesto je v půdě na velké většině území republiky deficit vláhy proti průměrnému stavu z let 1961 až 2010 a pro některé zemědělce už přišel déšť pozdě.
Rozložení srážek bylo minulý týden silně nerovnoměrné. Na Znojemsku napršelo dokonce přes 70 milimetrů za týden, na mnoha místech přes 25 milimetrů, ale při západní a východní hranici státu pouze do deseti milimetrů za týden.
Díky dešťům se zlepšil stav ve vrstvě do 40 centimetrů, do hlubších vrstev se voda zatím nedostává, protože ji rychle odčerpávají rostoucí rostliny. Tři nejhorší stupně sucha ze šesti jsou aktuálně na 17 procentech území. Jde o jižní Čechy, především povodí Lužnice, o část Jesenicka. Sucho zůstává v Ústeckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji, v hlubší vrstvě také v Polabí.
S ohledem na celkově suché jarní počasí zůstává deficit vody v půdě prakticky na celém území (zhruba 90 procent) s výjimkou Znojemska a jižního Brněnska. Tyto oblasti však patří dlouhodobě k nejsušším.
Aktuálně se rozhoduje o tom, jak velké ztráty na úrodě budou. V nížinách už obvykle na přelomu června a července či v první červencové dekádě začínají žně. Někde ještě mohou rostliny při dostatečné zásobě vody růst dohnat, někde už však rostliny živořily a zasychaly, některým zemědělcům nezbylo než porosty zaorat. Jak bude situace vypadat v nejbližších deseti dnech, je krajně nejisté.
Sucho není letos izolovaným problémem Česka, ale potýkají se s ním v úrodných oblastech i Slováci, sucho je v Maďarsku, severní polovině Německa a částečně i v Polsku a například také na dolním toku Dunaje, jak vyplývá z mapy na webu Intersucha.
Halinu Pawlowskou zradilo zdraví: Jaká je prognóza na následující měsíce?
Martin Dejdar řekl, co je zrůdné! Jde o politiku