Letošní jarní mrazy nadělaly ovocnářům pouze lokální škody. Postiženy byly například výsadby meruněk na jižní Moravě, ojediněle byly zasaženy i třešně. "V souhrnu mrazy v ovocných sadech zásadní škody nezpůsobily. Škody jsou za republiku v milionech korun a nijak významně se nepromítnou do celkové letošní úrody," řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Mrazy zasáhly pěstitelské oblasti v první dekádě dubna a pak na přelomu dubna a května. Zásadní okolností, proč sady mrazům odolaly, bylo kvůli velmi chladnému začátku jara opoždění vegetace. Kvetení stromů nastalo o několik týdnů později. "U peckovin je nyní zpoždění vegetace tři týdny a u jádrovin dva týdny," řekl Ludvík. Kdyby byla vegetace rozvinutá jako v minulých letech, byly by letošní škody z mrazů velmi vysoké.
Pokračující velmi chladné počasí by se podle Ludvíka mohlo projevit na horším opylení, případně na větším červnovém propadu plůdků. Přesnější odhady letošní úrody, a tedy i dopadů letošního jarního počasí, budou mít ovocnáři k dispozici na konci června.
Jarní mrazy srážejí v posledních letech úrodu ovoce v ČR dost často. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli zejména v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. Loni mrazy zdecimovaly především úrodu meruněk. Sklidilo se jich pouhých 471 tun, což představovalo meziroční pokles téměř o 80 procent. Mimořádně ničivé byly květnové mrazy v roce 2011, kdy bylo poničeno 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb. Sklizeň ovoce tehdy klesla na pouhých 101.249 tun a patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.
Ovocnáři se sady před mrazy snaží ochránit ohříváním svícemi, pálením dřeva a slámy či používám protimrazových zamlžovačů. K promíchávání vrchního teplejšího vzduchu se spodním studeným se dají použít i ventilátory či vrtulníky. Pokud však jsou mrazy silné a trvají řadu dní, je obrana velmi obtížná a také velmi nákladná. Proti škodám z mrazů se nelze pojistit.