Pásmo Gazy čelí největšímu útoku od začátku války. Je bez signálu i internetu, Izrael hrozí pozemní operací
Pásmo Gazy čelí největšímu útoku ze strany Izraele od 7. října, kdy radikálové z hnutí Hamás překročili hranice a zabili 1400 izraelských občanů. Několik obyvatel Gazy sdělilo CNN, že nálety jsou nejintenzivnější, jaké zažili za poslední tři týdny. Palestinská telekomunikační společnost Jawwal vydala v pátek večer prohlášení, v němž uvedla, že "intenzivní bombardování v poslední hodině mělo za následek zničení všech zbývajících mezinárodních tras spojujících Gazu s vnějším světem." Enkláva se tak ocitla bez telekomunikačních služeb i internetu.
Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle CNN oznámil, že armáda v noci rozšíří své pozemní akce v Pásmu Gazy. Znovu vyzval obyvatele města Gaza, které leží na severu, aby se přemístili na jih oblasti.
Statisíce Palestinců se v předchozích dnech na jih Pásma Gazy přesunuly, izraelská armáda ale oblast bombarduje také. Hnutí Hamás oznámilo, že vypálilo na Izrael "salvu raket" v reakci na intenzivní izraelské bombardování. Hamás toto ostřelování označil za "bezprecedentní".
Hagari potvrdil, že izraelské síly "významným způsobem" zesílily ostřelování města Gazy a jeho okolí. Palestinská telekomunikační společnost oznámila, že v Pásmu Gazy je přerušeno internetové a mobilní telefonické spojení kvůli intenzivnímu ostřelování.
"Jsme zcela odstřiženi od spojení... mezi oblastmi v Pásmu Gazy i se světem. Spojení nefunguje v téměř celém Pásmu Gazy," uvedla reportérka televize Al-Džazíra. "I místní rozhlas je přerušován izraelskou armádou... která místním lidem stále posílá varování," dodala reportérka, která se nachází v centrální části Pásma Gazy.
Podle izraelských médií byly rakety odpáleny z Pásma Gazy směrem na Tel Aviv, střední Izrael a sever okupovaného Západního břehu Jordánu. Ve zprávách byly zaznamenány hlasité exploze v oblasti Ramalláhu.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví přes 7000 lidí, včetně 2704 dětí. Dalších 17 439 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 8400, zraněno je nejméně 20 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Témata: válka v Izraeli Pásmo Gazy
