Minimální mzda po roce 2023: Jak bude vysoká? Brzy má být jasno

Ilustrační fotografie.

Autor: Jan Hrabě

8. listopadu 2023 21:44

O výši minimální mzdy po konci letošního roku ještě stále není rozhodnuto. Triparita si na nalezení shody na výši růstu nejnižšího výdělku dala čas do poloviny listopadu, zbývá tedy posledních pár dní. V budoucnu by podobné diskuze nemusely vůbec probíhat, protože je ve hře zavedení valorizačního mechanismu. 

Minimální mzda v současnosti činí 17 300 korun. Naposledy se zvyšovala z rozhodnutí současné vlády v lednu o 1100 korun za měsíc, respektive o 7,40 Kč za hodinu. Hodinová sazba tak stoupla na 103,80 Kč. 

Tripartita se na konci září neshodla na růstu minimální mzdy pro rok 2024. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo zvýšení o 1600 korun na 18 900 korun, nebo o 2100 korun na 19 400 korun. Zaměstnavatelé jsou ochotni přidat maximálně tisícovku. Odbory naopak požadovaly navýšení o 2200 korun na 19 500 korun. Cílem ministerstva každopádně je, aby nejnižší výdělek dosahoval do pěti let 45 až 50 procent výše průměrné mzdy. 

Úřad proto v říjnu poslal do meziresortního připomínkového řízení novelu zákoníku práce zavádějící valorizační mechanismus minimální mzdy. Byla by tak stanovena jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. 

"Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Částka minimální mzdy bude podle návrhu MPSV výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Materiál je předkládán ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. 

Koeficient bude představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.

Novela upravuje také zákonnou podobu zaručené mzdy, a to opět ve dvou variantách. Podle první možnosti budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle kvalifikační náročnosti prací. Druhou variantou je tuto právní úpravu zcela zrušit.

"Pamatujeme také na zaměstnavatele a snažíme se o to, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí a není proto již důvod, aby zaměstnavatelé museli něčemu takovému věnovat zvláštní pozornost," doplnil ministr Jurečka.

Novela nyní projde meziresortním připomínkovým řízením. Její účinnost je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Témata: Mzdy Minimální mzda