Jak snížit dopady oteplujícího se počasí? Expert má řešení
Podle odborníků by bylo nezbytné v České republice zvýšit roční srážkový úhrn o 60 až 100 mililitrů, aby se vyrovnala růstu teploty o jeden stupeň Celsia v důsledku změny klimatu. Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka to řekl během středeční tiskové konference s tím, že podle vědců do roku 2100 může teplota stoupat až o několik stupňů. Ansorge odhaduje, že by srážky mohly stoupnout o deset až dvacet procent, přičemž průměrný roční úhrn srážek v ČR dosahuje 680 mililitrů.
Ansorge zdůraznil, že v České republice jsou časté srážky charakteristické pro krajinu. Dlouhá období bez dešťů, jaká jsme zažívali v poslední době, nejsou běžná. "Průměrný srážkový úhrn v ČR se pohybuje od 550 do 800 milimetrů, s celostátním průměrem 680 milimetrů," upřesnil. V některých oblastech Česka naprší méně, než se vypaří.
Důležitým faktorem je, že voda hraje klíčovou roli v krajině, protože přispívá k mikroklimatu a ochlazuje prostředí. Tím pádem v oblastech poblíž vody panovalo příjemnější klima než ve městech, kde chybí klimatizační efekt vody. Ansorge zdůraznil, že udržení vody v krajině má zásadní význam.
Odborník dále poukázal na skutečnost, že z větších řek do České republiky proudí významným způsobem voda pouze z Ohře a Lužnice. Proto je důležité správně hospodařit s dešťovou vodou, která v regionu naprší.
V dlouhodobém průměru se podle Ansorge vypaří 72 procent napršených srážek, zatímco 28 procent odtéká. Změna klimatu tedy povede ke zvýšenému vypařování vody, prodlouženým obdobím sucha a tím pádem i zaschlé krajině.
V současné době vývoj ukazuje spíše směrem k pesimistickým scénářům. Nejhorší předpovědi naznačují nárůst teploty o více než čtyři stupně Celsia do roku 2100, zatímco optimističtější scénáře hovoří o zvýšení o 1,5 stupně Celsia.
V červenci letošního roku přitom zaznamenala Česká republika osmý nejteplejší měsíc od roku 1961, kdy začala být sledována republiková teplotní průměrná data. Průměrná teplota činila 19,6 stupňů Celsia, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém webu.
Podle odborníků z evropského programu pro monitorování atmosféry a klimatických změn Copernicus byl letošní červenec nejteplejším sedmým měsícem v historii světového měření, přičemž průměrná teplota dosáhla hodnoty 16,95 stupně Celsia. To představuje nárůst o 0,33 stupně Celsia ve srovnání s předchozím rekordním červencem v roce 2019.
V České republice byla nejvyšší průměrná teplota zaznamenána před 17 lety, a to v roce 21,3 stupně Celsia. Naopak nejchladnějším červencem byl rok 1979 s průměrnou teplotou 14,6 stupně Celsia.
První polovina letních prázdnin na Moravě a ve Slezsku byla mírně teplejší než v Čechách, s průměrem teploty 20,1 stupně Celsia, zatímco v Čechách bylo o 0,7 stupně Celsia chladněji. V pražském Klementinu byl červenec s průměrnou teplotou 23,2 stupně Celsia devátým nejteplejším měsícem od zahájení měření před 249 lety.
Celková průměrná teplota pro celou republiku byla v červenci o 1,3 stupně Celsia vyšší než průměr z let 1991 až 2020, jak uvedl ČHMÚ. Nejteplejším dnem byl podle ústavu 15. červenec, kdy byla průměrná teplota v zemi více než sedm stupňů nad běžnou normou. V tento den bylo na více než 70 stanicích ČHMÚ zaznamenáno denní maximum přesahující 35 stupňů Celsia.
Meteorologové také upozornili na nejvyšší maximální denní teplotu vzduchu v tomto měsíci, a to 38,6 stupně Celsia na stanici Plzeň - Bolevec. Nejvyšší teplota zaznamenaná v červenci v historii byla 40,2 stupně Celsia naměřena 27. července 1983 v Praze Uhříněvsi.
Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech v červenci zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).
Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .
Vedra za sebou nechaly řadu teplotních rekordů. Více než 50 stupňů v Údolí smrti v USA, 45,3 stupně v Katalánsku, více než 43 stupňů po 24 dní v řadě v americkém Phoenixu, taková vedra by podle CNN byla nemožná bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází.
Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.
Podobnou myšlenku minulý týden prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.
Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru.
Za pravdu mu nepřímo dávají i přední světové organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) už dříve varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila.
Témata: Déšť
