Další válka na okraji Evropy? Ázerbájdžánské síly bombardují Karabach, Jerevanem zmítají demonstrace
Ázerbájdžánské síly porušily příměří s Arménií a zahájily raketové a dělostřelecké útoky na Náhorní Karabach, spornou oblast mezi Arménií a Ázerbájdžánem s převážně arménským obyvatelstvem.
V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města jsou hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou jsou i další města a vesnice v okolí.
Představitelé odtržené oblasti uvedli, že ázerbájdžánská armáda "porušila příměří podél celé linie kontaktu s raketovými dělostřeleckými údery". Hovoří o "velké vojenské ofenzivě". Ázerbájdžán pro změnu tvrdí, že jde o "protiteroristickou" operaci v reakci na opakované útoky arménské armády na ázerbájdžánské pozice.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že se při této "operaci" zaměřuje výhradně na vojenské cíle. Novinářka Siranush Sargsyan ale uvedla, že byly zasaženy obytné oblasti města, včetně budovy vedle ní.
Ázerbájdžán také kritizoval přítomnost arménské armády v Náhorním Karabachu. Arménské ministerstvo obrany ale v reakci uvedlo, že jeho armáda v této oblasti vůbec nepůsobí.
Baku je podle úřadů ochotno jednat s Armény z Náhorního Karabachu, ale za podmínky, že se vzdají. Tvrdí také, že vůči Arménii nemá žádné vojenské plány. Podle prohlášení je záměrem Ázerbájdžánu "uzavřít kapitolu nepřátelství a konfrontace."
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že bylo varováno před ázerbájdžánskou ofenzívou jen několik minut předem, a vyzvalo obě země, aby respektovaly příměří podepsané po válce v roce 2020.
V Jerevanu se mezi tím konají demonstrace proti nulové reakci ze strany vlády. Lidé požadují demisi premiéra Nikoly Pašinjana a označují ho za zrádce. Potyčky mezi demonstranty a policisty vypukly u ruského velvyslanectví i u sídla vlády. Nespokojenost podle účastníků pociťují nejenom tisíce demonstrantů, ale všichni.
Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.
Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.
Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.
Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.
