Jsem nevinný, říká pro stars24.cz řidič Sagan. Po propuštění chystá svatbu

Byl jste před několika dny po dvou letech propuštěn z francouzského vězení. To musela být jistě velká úleva. Spadl vám kámen ze srdce?

Kámen ze srdce mi určitě spadl, protože jsem se po dvou letech mohl konečně setkat s rodinou, která celou dobu stála za mnou a nebylo to pro ni vůbec jednoduché.

To vám věřím, zároveň ale určitě cítíte jistou pachuť. Sám jste po propuštění uvedl, že ve vašem případě „měli všichni od začátku jasno, že máte být vinen“, a to navzdory důkazům a znaleckým posudkům. Předpokládám, že na nevině trváte dál?

Předpokládáte správně, není přece možné, aby vás odsoudili jen na základě domněnek.

S případem jste již měl velkou spoustu trápení, přesto jste se rozhodl podat stížnost ke kasačnímu soudu, takže zatím nic nekončí. Nezvažoval jste, zdali má smysl celou věc dál řešit, když už jste na svobodě? Takhle vás čekají další nepříjemnosti, protože soudy asi nikdy nejsou příjemnou záležitostí.

V každém případě chci celou věc dále řešit. Není možné být odsouzen za čin, který jste neudělal a ani se žádným způsobem nepodílel na tom, co tvrdí obžaloba a nemá pro to jediný důkaz, ať přímý či nepřímý, o mé vině.

Není možné opomenout europoslance Tomáše Zdechovského, který Vám pomáhal. Případ považuje za „absolutní nespravedlnost“, proto také prohlásil, že Vám je připraven pomáhat dál, např. v dalších soudních sporech. Zůstáváte s ním v kontaktu?

Ano, s panem Zdechovským jsem v kontaktu a velmi si vážím jeho pomoci, protože on a jeho tým stáli celou dobu za mnou a snažili se všemi možnými prostředky pomáhat. Kdybych cítil jakoukoliv vinu nebo chybu, nikdy bych nežádal kohokoliv o pomoc.

Můžete popsat, jak vlastně došlo ke spolupráci s panem Zdechovským?

Moje žena ze zoufalství po vynesení prvního rozsudku napsala panu Zdechovskému mail, protože z médií věděla, že pomáhá kamioňákům ve stejných případech. Obratem ji kontaktovala mluvčí pana Zdechovského, paní Jitka Fialová, a okamžitě se začali mým případem zabývat.

Děkoval jste po propuštění také panu faráři Zdeňku Fučíkovi z jižní Moravy. Jak konkrétně vám pomohl právě on?

Pan farář po odvysílání reportáže na TV Prima okamžitě nabídl veškeré své celoživotní úspory na úhradu mé obhajoby k odvolacímu soudu, aniž bychom se znali, protože cítil velkou křivdu a bezpráví.

Bavíte se vůbec doma v těchto dnech o tom, jaký byl pobyt ve francouzském vězení?

Ano, ale není to zásadní téma našich rozhovorů. Více probíráme, jak to tady zvládala moje rodina.

Mě to ale hodně zajímá. Jak s Vámi bylo ve vězení zacházeno? Neměl jste problémy kupříkladu s jazykovou bariérou?

Jazyková bariéra byl velký problém v případech, kdy jsem něco potřeboval nebo o něco žádal. Po celou dobu mého pobytu ve vězení mi nebyly povoleny telefonické hovory s mou rodinou, ani po opakovaných žádostech rodiny a sociální pracovnice vězení. Ve vězení se ke mně chovali korektně, ale při zadržení francouzskou policií jsem zažil nepředstavitelnou šikanu.

Telefonovat jste tedy nemohl. Chodily za vámi do vězení alespoň návštěvy? Napadá mě, zdali se zastavil někdo z české ambasády?

Byl za mnou dvakrát bratr. První návštěvu mu povolili 45 minut, druhou na jeden a půl hodiny. Paní konzulka z ambasády byla na návštěvě až po odvysílání mého případu v televizi, do té doby mi konzulát nijak nepomohl, ani se o můj případ nezajímal. Rodina žádala konzulát o pomoc telefonicky i mailem bezprostředně po mém zadržení, ale bez výsledku. Policie mi po zadržení volat konzulát neumožnila. V srpnu 2019 proběhla ještě jedna návštěva paní konzulky, ale nejela cíleně jen za mnou, přijela navštívit další 2 odsouzené Čechy.

Jak se vůbec – s výjimkou pana Zdechovského – v případu angažoval český stát?

Žádná pomoc od českého státu ani od ministerstva zahraničních věcí dle mých informací nebyla, ačkoliv byl odsouzen prokazatelně nevinný člověk. Velký dík patří lidem, kteří nejdříve podepsali petici za mé propuštění a posléze poslali peníze na advokáta ke kasačnímu soudu, bez nich by nebyla šance se dál bránit.

Ve vězení vám prý částečně ochrnula noha, což je v případě řidiče kamionu pořádný malér. Jak to bylo se zdravotní péčí ve francouzském vězení?

Když jsem opakovaně žádal vyšetření od specialisty, nebylo mi to umožněno. Na vše dávali jen tabletky proti bolesti s několikadenní prodlevou.

Předpokládám tedy, že jste již vyhledal lékaře. Už se ví, jak dlouho bude trvat rekonvalescence? Ptám se v souvislosti s tím, že se podle svých slov výhledově připravujete na návrat do práce.

Rekonvalescence bude trvat dlouho, ale doufám, že mi specialista chiropraktik, co nejdříve pomůže od bolesti, alespoň částečně, abych mohl od září nastoupit do zaměstnání.

Platí, že se chystáte vrátit k profesi řidiče kamionu i po této strašlivé zkušenosti?

Jako řidič kamionu pracuji přes dvacet let a vzhledem k mému věku si těžko budu hledat práci v jiném oboru.

Na závěr jedna otázka na odlehčení. Četl jsem, že se chystá svatba, a to hned dvojitá.

Po pětadvacetiletém soužití s mojí partnerkou chceme náš vztah zlegalizovat, protože i když spolu žijete tak dlouho, a pak se stane, co se stalo nám, nikdo nebere ohled na to, že jste rodina, pokud na to nemáte oficiální doklad. Takže naše svatba bude jen kvůli ‚razítku‘, a o to víc si užijeme svatbu naší dcery.

Témata: Jiří Sagan rozhovor Francie Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/