Velikonoce a vejce k sobě neodmyslitelně patří. Víte ale proč?

Historie a legendy 

Zatímco dnes je darem pro koledníky o velikonočním pondělí spíše čokoládová figurka nebo jiná sladkost, případně hlt alkoholu, dříve to bývala malovaná vajíčka. Ta nepředstavovala pouze obyčejnou výslužku, ale ukrývala v sobě určitou symboliku. Dívky většinou zdobily vajíčka konkrétním chlapcům, proto na ně i psaly milostné vzkazy. Nejčastěji používanou barvou při malování velikonočních vajíček byla červená. Ta se vnímala jako barva lásky, ale také odkazovala na krev Ježíše Krista, kterou prolil za spásu lidí. Již od dob středověku se vejce v křesťanské ikonografii spojovalo s Ježíšem Kristem, konkrétně s jeho zázračným zmrtvýchvstáním. Není proto divu, že vajíčka malovaná červenou barvou patří k velikonočním svátkům, kdy si věřící tuto událost připomínají. Písemné prameny dokládají zvyk obdarovávání červeně zdobenými kraslicemi o Velikonocích někdy od 14. století.  Ke vzniku tradice malování a darování velikonočních vajíček se váže hned několik legend. Obecně je barvení vajíček starým zvykem, o čemž svědčí archeologické nálezy malovaných vaječných skořápek v hrobech celé řady starověkých kultur, například v Egyptě, Persii nebo Číně. Na našem území archeologové pozůstatky zdobených vajíček nalezli coby milodary v raně středověkých hrobech. Vejce pomalovaná geometrickými ornamenty se dávala mrtvým na poslední cestu a souvisela s tehdejší vírou v posmrtný život.   Červené vejce je zmiňováno také v jedné starořímské legendě související se životem císaře Marca Aurelia. Když se tento muž narodil, slepice jeho matky prý snesla červené vejce, což se vykládalo jako předurčení úspěšné budoucnosti novorozence. Tato pověst stála u vzniku zvyku obdarovávání římských císařů při jejich převzetí moci právě červeně nabarvenými vajíčky.  Podle jedné staré křesťanské legendy dala vzniknout velikonočním zdobeným vajíčkům sama Panna Marie. Ta totiž měla přinést několik vajec vojákům, kteří dostali za úkol ukřižovat Ježíše. Tímto skromným darem chtěla nešťastná matka zmínit utrpení svého syna. Marie tehdy plakala, a když se její slzy dotkly skořápek, vytvořily na nich barevné ornamenty. 

Způsoby zdobení velikonočních vajíček 

Nejstarším způsobem zdobení velikonočních vajec je jejich prosté obarvování, zpočátku nejčastěji na červeno. Proto se v lidovém prostředí mnohdy až dlouho do 20. století Velikonocům říkalo „červené svátky“. Postupem času se vaječné skořápky zkrášlovaly i jinými barvami, přičemž se využívalo přírodních barviv. Zelené barvy se docílilo použitím odvaru ze zeleného obilí, kopřiv, petrželové natě nebo třeba špenátu. Žlutou barvu zaručil šafrán, kůra jabloně nebo květ dřínu. Pro odstíny červené, oranžové a hnědé se využívalo kůry dubu, ořechových skořápek, kávové sedliny nebo pivoňkových květů. Cibulové slupky barvily skořápky na žluto nebo na červeno.  Koncem 19. století se začala vyvíjet celá řada výzdobných technik, které se mnohdy regionálně lišily, a tak míval každý kraj svá specifická velikonoční vajíčka. Z našich zemí jsou známé techniky malování voskem, vyškrabování, batikování, leptání octem nebo kyselinou. Na skořápky se také dávaly nejrůznější aplikace – lepily se na ně kousky slámy, textilie, drátky nebo papírové obrázky. Stejně jako techniky, proměňoval se i dekor na vejcích. Kraslice tak zdobily motivy geometrické či rostlinné, objevovaly se na nich lidské i zvířecí postavičky, básničky a krátké milostné vzkazy. Od výzdobného motivu se odvíjela i symbolika předmětu – zatímco některé vajíčko upozorňovalo na náboženský význam, jiné neslo spíše milostné poselství.   Dnes již symbolika velikonočních vajíček ustoupila do pozadí, kraslice představují především prostý dar koledníkům a sváteční dekoraci. 

Témata: Velikonoce Vejce