Bílá sobota: Víte, proč se jí tak říká, a jak oslavit velikonoční neděli?

Velikonoce

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz

8. dubna 2023 21:29

Jedním z významných křesťanských svátků jsou Velikonoce. Zároveň můžeme Velikonoce považovat za lidové oslavy příchodu jara. Křesťané si v tomto období připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ovšem i po přijetí křesťanství zůstaly v lidové kultuře zvyky a tradice, které mají svůj původ v pohanských dobách.

Škaredá či Sazometná středa

Křesťané si v tento den připomínají zradu Ježíše Jidášem za třicet stříbrných. A proč Škaredá středa? Lidé dříve věřili, že v tuto středu by se člověk neměl mračit, jinak by mu to zůstalo o všech dalších středách, a byl by tedy ošklivý. A proč Sazometná středa? Podle staré lidové tradice byly v tento den čištěny komíny a vymetány saze ze světnice. Se Škaredou středou se tradičně pojí pečení tzv. jidášů – sladkého pečiva ve tvaru smyčky, což symbolizuje provaz, na kterém se oběsil Jidáš.

Zelený čtvrtek

Proč je tento den nazýván zeleným? Podle lidových zvyklostí se mělo jíst v tento čtvrtek něco zeleného, tedy zelenina. S tímto dnem se pojí celá řada lidových tradic. Lidé většinou ráno velmi brzy vstávali, aby se šli umýt rosou nebo vodou z potoka. Proč? Tato voda měla kouzelnou a uzdravující moc, a tak měli lidé být po zbytek roku zdraví. Hospodyně měly zametat ve stavení ještě předtím, než se na obloze objevilo Slunce. Smetí pak musely odnést na křižovatku cest. To aby se stavení vyhnuly blechy a jiní parazité. Na Zelený čtvrtek také odlétají zvony do Říma, tedy zvoní večer naposledy. Poté se rozezní až na Bílou sobotu. Zvonění zvonů v tomto období nahrazoval zvuk řehtaček. Z Orlických hor je známá tradice házení chleba s medem do studny, aby po celý rok nevyschla.

Velký pátek

V tento den měl být ukřižován Ježíš Kristus, a jedná se tedy o významný křesťanský svátek. Tento den by měl být hlavně tichý, lidé mají rozjímat a navštěvovat bohoslužby. Ovšem Velký pátek je také spojený s lidovými zvyky a pověrami, které mají svůj původ v dávných pohanských zvycích. Lidé dříve věřili, že v tento pátek se otevírají hory a nabízí jim své poklady. Člověk však musel při vyzvedávání pokladu dávat pozor, aby se za ním hora či skála nezavřela, jinak by v ní musel zůstat do dalších Velikonoc. Lidé si o Velkém pátku zpravidla nic nepůjčovali, protože půjčený předmět mohl být snadno očarován. Platil také přísný zákaz pracovat nějakým způsobem s hlínou, tedy ji okopávat nebo rýt. Nesmělo se ani prát prádlo – to by prý hospodyně namáčely do krve Ježíše Krista. V tento den lidé drželi půst a brzy ráno se chodili omývat do potoka, aby nebyli po celý rok nemocní. Podle pranostik nevěstí nic dobrého deštivé počasí na Velký pátek.

Bílá sobota

Bílá sobota (dnes) ukončuje postní období. V lidové tradici je tento den ve znamení uklízení a bílení domácnosti – odtud název soboty. Také se zatápělo v kamnech, přičemž popel měl pak magickou moc. Nosil se na pole, aby byla příští rok dobrá úroda. Tradičně se pekly mazance a beránci, chlapci pletli pomlázky a děvčata zdobila vajíčka.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční letos připadá na 9. dubna. Křesťané si připomínají zázračné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tradičně byly v tento den posvěceny velikonoční pokrmy, jako byl beránek, mazanec nebo vejce. Pokud do domu zavítala návštěva, měla dostat kousek nějakého posvěceného pokrmu. V některých krajích hospodář dával kus z posvěcených jídel studni, poli a zahradě – tak měl zajistit příští úrodu.

Velikonoční pondělí

Letos budou chlapci a muži chodit s pomlázkou na koledu v pondělí 10. dubna. Pomlázka se dříve pletla výhradně z vrbového proutí. Za vyšlehání dívek dostávali mládenci zdobené kraslice, později třeba sladkosti nebo panáka tvrdého alkoholu. Velikonoční pondělí se již nepojí s křesťanskými svátky, ale spíše se starými oslavami jara.

Témata: Velikonoce