Velikonoční svátky: Víte, co které dny znamenají?
Když se řeknou Velikonoce, Češi už nyní asi častěji vidí dny volna, nikoliv křesťanské svátky. Ty přitom mají svou symboliku. Jaké tradice či pověry se pojí s Velikonocemi?
Datum Velikonoc se odvozuje od velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení.
S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
Ještě před dny volna přijde na řadu škaredá neboli sazometná středa. Během ní se tradičně vymetaly komíny. Podle lidové pověry se lidé v tento den nemají mračit, protože hrozí, že se pak budou mračit o všech středách.
O něco známější je pak zelený čtvrtek, jehož zkomolený název převzali Češi z německého jazyka. Pověra říká, že se v tento den jí pouze zelená strava, aby byl člověk zdravý.
Věřící jistě vědí, že se naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie. Jejich místo na tuto dobu přebírají řehtačky či klapačky.
Témata: Velikonoce
Sebastian to s usmířením nedomyslel? Policie musí ctít zákon!
Dwayne Johnson: Dcery The Rocka si ukradly show pro sebe!
