Ačkoliv houby považujeme za pochoutku a o jejích přínosu pro zdraví není pochyb, v minulosti tomu tak nebylo. Až do 17. století se považovaly za škodlivé. Jejich rozmach v Česku přišel až poté.
V minulosti se mělo za to, že prakticky všechny houby jsou jedovaté. V 16. století se dokonce v kuchařských knihách objevovaly pospolu dvě ingredience, a to houby a česnek.
Proslulý italský renesanční lékař a botanik jménem Pietro Andrea Gregorio Mattioli ve svém Herbáři napsal, že česnek by se měl s houbami kombinovat, protože působí jako prevence otravy.
Ze 17. století pocházejí recepty na smrže na másle s vajíčky, petrželkou a smetanou. Dalším oblíbeným pokrmem byly jakési šišky z pokrájených hub, které se smažily na másle a podávaly se smetanovou omáčkou. Houby se také často objevovaly na postním jídelníčku našich předků.
V době půstu však k houbám nebyla přidávána vajíčka, máslo a smetana. Místo těchto ingrediencí pak lidé používali rostlinný olej, cibulku a k dochucení nejrůznější koření. S houbami se často kombinoval pepř, kmín, šafrán, jalovec nebo šalvěj.
Houby byly později především často používány zejména v lidovém prostředí. V 18. a 19. století se připravovala bramborová polévka s houbami, jáhlová polévka s houbami, houbová omáčka na mnoho způsobů, houbový kuba (typický vánoční pokrm), nebo smaženice.
Témata: Houby
Banán přilepený lepící páskou se prodal. Za částku, které se jen těžko věří
Eva Pavlová se stala terčem nespokojených občanů. Jak to nesla?