Sedmačtyřicetiletá bývalá ministryně zahraničí Liz Trussová se stala britskou premiérkou. Královna Alžběta II. ji dnes do funkce jmenovala na skotském zámku Balmoral. Je desátou ženou v čele vlády v Evropě a třetí ženou v úřadu britského premiéra.
Britská exministryně zahraničí Elizabeth Trussová (47) v mnohém podle médií připomíná svoji někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Kromě podobného politického programu se občas stylizuje i do její podoby a bývalou premiérku dokonce ztvárnila už v dětství při školní simulaci voleb.
Přitom sama Trussová vzešla ze silně levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců. Kromě britské diplomacie již dříve vedla několik klíčových ministerstev a v čele resortu mezinárodního obchodu v letech 2019 až 2021 provedla zemi těžkým obdobím brexitu (jakožto druhá žena v historii tohoto úřadu). S mimoevropskými zeměmi posléze vyjednávala smlouvy o volném obchodě, v nichž Britové vidí náhradu za společný evropský trh.
Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu profesorovi matematiky a zdravotní sestře. Její matka se účastnila akcí Kampaně za jaderné odzbrojení, což byla organizace protestující proti rozhodnutí Thatcherové svolit k rozmístění amerických jaderných hlavic na základně RAF Greenham Common, západně od Londýna.
V jejích čtyřech letech se rodina Trussové přestěhovala do Skotska, kde budoucí premiérka vyrůstala. V roce 1996 vystudovala filozofii, politologii a ekonomii na Mertonově koleji Oxfordské univerzity. Na studiích se připojila k středolevým liberálním demokratům, a dokonce předsedala jejich studentské odbočce na univerzitě. Na konferenci této strany v roce 1994 se vyslovila pro zrušení monarchie a delegátům sjezdu v Brightonu řekla: "My liberální demokraté věříme v příležitosti pro všechny. Nevěříme, že se lidé rodí pro vládnutí."
Později ale vstoupila do Konzervativní strany. Následně pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka a od roku 2006 byla zvolena radní v Greenwichi v jihovýchodním Londýně.
Do vysoké politiky vstoupila Trussová v roce 2010 zvolením do parlamentu. Pak byla státní podtajemnicí pro péči o děti a vzdělávání a v letech 2014 až 2016 ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona. Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Poté do roku 2017 převzala ve vládě Theresy Mayové vedení ministerstva spravedlnosti, jakožto první žena v této funkci. A dále byla dva roky hlavní tajemnicí ministerstva financí a od září 2019 také šéfkou vládního úřadu pro rovné příležitosti.
V úřadu šéfky britské diplomacie od září 2021 ztělesňovala Trussová vždy velkou podporu Británie Ukrajině, zvláště prostřednictvím ekonomických sankcí bezprecedentních rozměrů. Rovněž se jí přičítá zásluha na propuštění Britky s íránským občanstvím Nazanin Zaghariové-Ratcliffeové. Ta byla v roce 2016 zadržena v Íránu, když tam s dcerou přijela navštívit rodinu a tamní soudy jí následně vyměřily celkem šest let vězení za spiknutí proti íránské vládě a za propagandu, což Britka vždy popírala.
Současně Trussová zaznamenala i několik diplomatických přehmatů. Během návštěvy Moskvy letos v polovině února, která byla jedním z posledních pokusů o zabránění invazi, se ji ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov snažil přesvědčit, že Rusko nechystá útok proti Ukrajině a že ruští vojáci jsou na území své země. "Přece uznáváte svrchovanost Ruska v Rostovské a Voroněžské oblasti?“ zeptal se Lavrov. "Británie nikdy neuzná svrchovanost Ruska v těchto regionech,“ reagovala Trussová. Později vysvětlila, že měla za to, že Lavrov mluví o části Ukrajiny.
Témata: Liz Trussová
Banán přilepený lepící páskou se prodal. Za částku, které se jen těžko věří
Eva Pavlová se stala terčem nespokojených občanů. Jak to nesla?