Záporožská jaderná elektrárna: Vše, co o největší elektrárně v Evropě potřebujete vědět

Elektrárnu spravovala ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února se objekt stal jedním z hlavních cílů okupační armády a v noci na 4. března Rusové po prudkých bojích elektrárnu ovládli. V nejaderné části areálu tehdy vypukl požár. Ruský útok na jadernou elektrárnu vyvolal v zahraničí mimořádně odmítavé reakce. Podle USA se svět jen těsně vyhnul jaderné katastrofě.

Elektrárna je nyní pod kontrolou ruských vojáků, ovšem její chod společně s pracovníky ruské státní energetické společnosti Rosatom stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Rusko a Ukrajina se v posledních dnech opakovaně vzájemně obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí elektrárny; podle Kyjeva se Rusové chystají odstavit dosud fungující reaktory a odpojit elektrárnu od ukrajinské sítě.

Zaměstnanci elektrárny zveřejnili výzvu, v níž žádají světové společenství, aby "zabránilo nenapravitelnému". Výzva poukazuje na porušování četných právních norem, zásad a předpisů pro zajištění bezpečnosti při nakládání s mírovým atomem během pěti měsíců od dobytí elektrárny Rusy, uvedla dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Návštěva delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně by se mohla uskutečnit na počátku září.

Elektrárna se začala stavět 1. dubna 1981. První blok byl spuštěn v listopadu 1984 a do komerčního provozu byl uveden v roce 1985. Druhý blok byl spuštěn v roce 1985, třetí v roce 1986 a čtvrtý v roce 1987. V roce 1988 bylo rozhodnuto o rozšíření o další dva bloky - pátý zahájil provoz v srpnu 1989 a šestý v roce 1995. V elektrárně bylo před invazí zaměstnáno asi 11.500 lidí, nyní nejsou údaje k dispozici.

V prosinci 2014 vyřadila třetí blok Záporožské jaderné elektrárny z provozu nehoda. Ministerstvo energetiky následně oznámilo, že nehoda nepředstavuje žádnou hrozbu a že problém se netýká reaktorů. Státní podnik Enerhoatom upřesnil, že byl poškozen transformátor generátorové jednotky, což způsobilo automatické zastavení systému. Vzniklý výpadek prohloubil tehdejší potíže s dodávkami elektřiny.

V roce 2017 byl modernizován třetí blok a loni byla dokončena modernizace pátého bloku.

Ruské jednotky už krátce po začátku invaze také obsadily odstavenou atomovou elektrárnu v Černobylu, která leží zhruba 100 kilometrů severně od ukrajinského hlavního města Kyjeva a asi deset kilometrů od hranic s Běloruskem. Ukrajinské úřady tehdy uvedly, že zaznamenaly zvýšenou míru radiace v oblasti elektrárny. Odborníci ukrajinské agentury pro jadernou energetiku neuvedli, jak vysoké míry radiace dosáhla. Způsobily ji podle nich přesuny těžké vojenské techniky, čímž se do ovzduší dostal radioaktivní prach. Na přelomu března a dubna se elektrárna opět dostala do ukrajinských rukou.

V Černobylu se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa. Po explozi čtvrtého bloku elektrárny, který měl být odstaven, unikl do ovzduší radioaktivní mrak a v Evropě bylo kontaminováno více než 200.000 kilometrů čtverečních. Ukrajinská agentura Unian v roce 2016 u příležitosti 30. výročí havárie uvedla, že v důsledku katastrofy zahynulo 167.653 lidí, z nich 2929 osob se bezprostředně účastnilo likvidace následků ve zničeném provozu. Ze čtyř reaktorů v elektrárně byl po havárii jako první v roce 1991 uzavřen druhý blok, první blok byl uzavřen v roce 1996 a třetí, poslední fungující reaktor byl vypnut v prosinci 2000. Poškozený reaktor je překrytý speciálním sarkofágem.

Na Ukrajině fungují čtyři jaderné elektrárny s celkem 15 reaktory. Dvě z nich - Rovenská a Chmelnycká - jsou umístěné v oblasti Volyně, další dvě - Záporožská a Jihoukrajinská - na jižní Ukrajině. Jejich celkový instalovaný výkon činí více než 13.100 MW, v produkci jaderné energie byla Ukrajina podle serveru Our World in Data v roce 2021 na osmém místě na světě. Jaderná energie se na celkové výrobě na Ukrajině podílí asi 50 procenty.

Témata: Záporožská jaderná elektrárna