V květnu 1942 byl osmatřicetiletý Reinhard Heydrich už přes osm měsíců nejmocnějším mužem Protektorátu Čechy a Morava. Obergruppenführer SS, generál policie a také spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky měl jako zastupující říšský protektor za úkol potlačit český odboj.
Nelítostný nacista Heydrich odpor prakticky zdecimoval, přesto ne zcela: před 80 lety, 27. května 1942, na Heydricha zaútočili parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš vyslaní z Británie. Heydrich následkům atentátu 4. června podlehl. Od letoška je 27. květen novým významným dnem jako Den národního vzdoru.
Pomoci domácímu odboji proti nacistům se rozhodla koncem roku 1940 i československá exilová vláda v Londýně. Počítalo se s vysláním specialistů na sabotáže do Protektorátu, po nástupu Heydricha na Pražský hrad koncem září 1941 bylo rozhodnuto o rozšíření činnosti o atentáty a fyzické likvidace nacistů a zrádců. Koncem prosince 1941 pak byli na území Protektorátu vysazeny tři výsadky (Silver A, Silver B a Anthropoid), v posledním z nichž byli i dva autoři atentátu na Heydricha.
Původně měli Čech Kubiš se Slovákem Gabčíkem na Heydricha zaútočit poblíž jeho sídla v Panenských Břežanech, později místo ale změnili. Heydrichovi se tak stala osudnou silnice pod Vychovatelnou v Praze-Libni, kudy téměř každý den projížděl. V ostré zatáčce nedaleko Bulovky musel protektorův vůz zpomalit a stal se snadným terčem.
Onoho květnového rána spěchal Heydrich na Pražský hrad a poté do Berlína, kde měl osobně informovat Adolfa Hitlera o situaci v Čechách a na Moravě. Do Prahy vyjížděl s hodinovým zpožděním, až kolem desáté, kdy už jeho příjezd netrpělivě očekávala trojice parašutistů - ke Gabčíkovi s Kubišem se přidal Josef Valčík z výsadku Silver A. V půl jedenácté konečně mohl Valčík kapesním zrcátkem signalizovat, že se Heydrichův mercedes objevil na dohled.
Do zastávky v zatáčce v té chvíli právě vjížděla tramvaj a protektorův řidič ještě více zpomalil. Pomalu jedoucímu vozu nejprve vstoupil do cesty Gabčík, který se pokusil vystřelit ze samopalu. Jeho stenu se ale v hlavni vzpříčil náboj a nevyšla ani rána. V záloze byl ale ještě Kubiš, který neváhal a na protektorův vůz hodil bombu. Netrefil se sice do vozu a bomba vybuchla před pravým zadním kolem, úlomky ale Heydricha vážně zranily. Exploze byla tak silná, že vyrazila okna i tramvaji. Celou situaci usnadnil i Heydrich, který nařídil řidiči zastavit a navíc v autě vstal.
V následném zmatku se podařilo všem třem útočníkům uniknout. Zhruba půl hodiny po útoku skončil protektor v nemocnici na Bulovce, kde lékaři konstatovali zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Po poledni byl Heydrich operován a jeho stav se zlepšoval. Začátkem června se ale rozvinula infekce a organismus, oslabený odstraněním sleziny, už nedokázal vzdorovat. Heydrich zemřel v půl páté ráno 4. června.
Útok nezůstal bez následků. Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy (jen do 3. června bylo přes 13.000 lidí zatčeno a na 700 popraveno). Výsadkáři - nejen Gabčík, Kubiš a Valčík - se před pátráním skrývali přes tři týdny, nakonec je ale zradil jeden z nich - Karel Čurda. Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3000 lidí.
Atentát na Heydricha, největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě, posílil pozici československé exilové vlády. I díky němu západní mocnosti odstoupily od mnichovské smlouvy.
Po válce se komunisté dlouhá léta snažili snížit význam atentátu a prezentovat ho jako zbytečný hazard s krvavou dohrou. A autor atentátu plukovník František Moravec byl vyhozen z armády a musel odejít do exilu (letos byly jeho ostatky přivezeny do ČR).
Témata: Reinhard Heydrich