V Česku probíhá pašijový týden, do kterého patří i Zelený čtvrtek, Velký pátek. Co tyto dny znamenají?

Zelený čtvrtek je podle liturgického kalendáře dnem radosti i žalu, kdy se připomíná Kristova poslední večeře s učedníky. Připomíná se také Kristův osudový odchod do zahrady Getsemane, jeho zatčení a odsouzení k smrti.

Zelená barva se do názvu dostala nejspíš podle zeleného mešního roucha používaného tento den při katolických bohoslužbách. Tradicí na vesnicích bylo rámusení chlapců na dřevěné hrkačky a klapačky, které měly nahradit hlasy zvonů. Někde také byl součástí hon na jednoho z chlapců, který představoval Jidáše.

Velký pátek je považován za nejsmutnější den roku, kdy se nekoná mše a pouze při odpolední bohoslužbě se připomíná památka umučení Páně. Čtou se pašije a odhaluje a uctívá se Svatý kříž.

Asi od 12. století se v kostelech provozovaly Velikonoční hry, tedy pašijové vyprávění o posledních dnech Ježíše i jeho ukřižování a vzkříšení, doplněné scénických zobrazením. Postupně se šířily i mimo církevní půdu a stala se z nich lidová divadelní představení pod širým nebem.

Témata:

Velikonoce | stars24.cz

Vstoupit do diskuse