Mazanec a beránek: V minulosti znala recept každá rodina. Víte proč?
Mazanec a beránek patří mezi nejznámější české symboly Velikonoc. Je to dáno historií, neboť obojí se peklo prakticky v každé rodině. Beránek především kvůli křesťanským odkazům, mazanec pak jednoduše proto, že sloužil velmi často i jako výslužka.
Pečení beránka o Velikonocích má svou symboliku. Beránek patří mezi nejstarší a nejčastěji užívané křesťanské symboly, jeho původ sahá až do starozákonních dob. Bůh ve Starém zákoně je popisován jako pastýř, a beránek má tedy představovat člena jeho stáda – věřícího.
Toto zvíře také Izraelité Bohu nejčastěji obětovali. Z Nového zákona vychází beránek coby symbol ukřižovaného a zázračně vzkříšeného Ježíše Krista. Zmrtvýchvstalý Kristus býval zobrazován jako beránek s vítěznou korouhví. Ve středověku se jako tradiční velikonoční pokrm podávala jehněčí pečeně. Tu v 19. století postupně nahrazoval sladký beránek upečený z těsta.
Typickým velikonočním obřadním pečivem je rovněž mazanec, kulatý a dozlatova upečený připomíná jarní slunce. Na památku Ježíše Krista se na jeho povrchu před upečením vyřízl kříž. Rodina ho jedla vždy společně a každý z něj musel dostat kousek, myslelo se při tom také na dobytek.
V bohatších rodinách bývalo zvykem péct pro každého člena domácnosti vlastní malý mazanec. Toto sladké pečivo také patřilo k nejčastějším dárkům, který dostávali o velikonočním pondělí koledníci jako výslužku. Ve středověku ho pekaři rozdávali chudým, za panování Josefa II. se mazance pekly do nemocnic, škol nebo do věznic.
Témata: Velikonoce
